Pilousi, potemníci nebo zavíječi patří mezi nejznámější škůdce skladovaných produktů. S těmito škůdci a mnoha dalšími druhy se můžeme setkat nejen v zemědělských skladech a potravinářských provozech, ale také v obchodech a domácnostech, kde působí nemalé škody. Stačí se podívat na portál provozovaný Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) s názvem „Potraviny na pranýři“ a zjistíme, jak široké a problematické je to téma.
Ideální představou každého farmáře, skladníka nebo výrobce potraviny je skladování bez škůdců a bez použití chemických přípravků. Čím více škůdců nalézáme, tím více používáme chemické přípravky, které s sebou také přinášejí značná rizika v podobě reziduí a kontaminace potravin. Z těchto důvodů tyto nepříznivé účinky syntetických přípravků používaných v ochraně rostlin před škůdci vedou ke snaze o nalezení jejich alternativ. Cílem je nalézt šetrné alternativy jak pro zdraví člověka a zvířat, tak k životnímu prostředí. V tomto směru se příznivě ukazuje použití esenciálních olejů (EO), tedy látek rostlinného původu (jedná se o sekundární metabolity rostlin). Rostlin produkujících EO je celá řada, významné jsou z tohoto hlediska zejména čeledi hvězdnicovité a hluchavkovité. V současné praxi jsou esenciální oleje již využívány zejména jako repelenty ektoparazitů člověka (např. komáři, klíšťata) či v ochraně plodin na polích před fytofágním hmyzem.
Také v ochraně posklizňových zásob a skladovaných potravin se EO užívají jako insekticidy a repelenty, jejich využití je však ve srovnání se zmíněnými oblastmi podstatně střídmější. Je to dáno zejména jejich nízkou stabilitou a z toho vyplývající krátkodobou účinností v řádu hodin či dnů. Perzistenci esenciálních olejů (EO) je možné zvýšit jejich enkapsulací, která zaručí postupné uvolňování účinné látky. Tímto způsobem je pak možné ošetřit různé typy obalů jako nátěr, případně přimísit enkapsulát esenciálního oleje do barvy či samotné hmoty obalu.
Testováním vlivu obalového materiálu na repelentní účinky rostlinného oleje proti skladištním škůdcům se proto zabývali ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Výsledky a další informace přináší článek zveřejněny v týdeníku Zemědělec (3/2022) autory Mgr. Tomáš Vendl, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D., a Ing. Václav Stejskal, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i.*