Ochrana ozimé řepky proti dřepčíkům rodu Phyllotreta

V posledních letech se zemědělci potýkají s problematickou ochranou ozimé řepky proti škůdcům. Rezistenci škůdců a nedostatečné spektrum účinných insekticidních látek považují zemědělci za jednu z hlavních příčin problematické ochrany. To spolu samozřejmě souvisí, i když obtížnost ochrany není dána jen těmito dvěma příčinami. V souvislosti se změnou průběhu počasí, jakou zažíváme v posledních letech, se mění i chování škůdců.

Jejich výskyty jsou často rozvleklejší. Suché jaro, nebo naopak suchý podzim, poskytují vhodné podmínky pro vysoké výskyty některých druhů. Na jaře si zemědělci nejčastěji stěžují na obtížnou ochranu proti stonkovým krytonoscům a blýskáčkům, následovaných bejlomorkou kapustovou a krytonoscem šešulovým.

Klíčoví škůdci

• Dřepčíci rodu Phyllotreta (černý, černonohý, polní, zelný) – způsobují dírkování listů a mohou zcela zničit vzcházející rostliny, hlavně za teplého a suchého počasí

• Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephalus) – větší brouk, jehož larvy poškozují řapíky a zavrtávají se do srdéček rostlin, což může vést k zahnívání

Možnosti ochrany

• Moření osiva: Cyantraniliprol (chemický) a Bacillus amyloliquefaciens (biologický, stimuluje obranyschopnost rostlin)

• Postřik:

    ◦ Pyrethroidy (např. cypermethrin, deltamethrin, lambda-cyhalothrin) – působí kontaktně na nervovou soustavu.

    ◦ Acetamiprid (pro dřepčíka olejkového) – má systémový účinek na nervovou soustavu.

    ◦ Draselná sůl mastných kyselin (pro dřepčíka olejkového) – kontaktní účinek, narušuje buněčné membrány.

    ◦ Kopřiva – působí jako repelent.

Význam sledování rezistence:

Rostoucí rezistence je vážnou hrozbou pro zemědělství. Je klíčové střídat přípravky s různými mechanismy účinku. Mapy rezistence jsou k dispozici na rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ, kde lze zjistit úroveň citlivosti populací škůdců k různým látkám. Aktuální data (2023-2024) ukazují, že populace Phyllotreta jsou většinou citlivé k testovaným pyrethroidům a acetamipridu, ale u dřepčíka olejkového byla zjištěna vyšší rezistence k tau-fluvalinatu (zejména ve středních Čechách a na Moravě) a k acetamipridu

Závěr:

Pravidelný monitoring rezistence je nezbytný pro přizpůsobení strategie ochrany a minimalizaci negativních dopadů. Bez něj riskujeme ztrátu účinných nástrojů a zvýšenou závislost na chemii.

Komplexní informace naleznete v Úrodě č. 8 na str. 61 a 62 v článku  doc. Mgr. Ing. Evy Hrudové, Ph.D., z MENDELU.*

Úvodní foto: Rostlina poškozená dřepčíky rodu Phyllotreta Foto Eva Hrudová