Seminář k ochraně brambor v Havlíčkově Brodě – Perknově se letos konal již po šestnácté. Přinesl aktuální informace k výskytu škodlivých činitelů a také výhled do budoucna. Pěstitelé se mohou připravit na nové účinné přípravky proti plísni bramboru a také na skutečnost, že se sadba možná zařadí mezi minoritní plodiny. Na pokusných plochách bylo možné porovnat odkopy 200 odrůd.
Značná část úbytku výnosů bude letos připadat na plíseň bramboru, zdůraznil Ing. Ervín Hausvater, CSc., z pořádajícího Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o. (VÚB). Konstatoval, že po pěti letech šlo opět o ročník s velkým napadením touto chorobou, ale při velkých lokálních rozdílech. Od počátku infekce do totálního zničení natě uběhlo na pokusných plochách pouze 25 dnů, což je nejkratší období za posledních téměř deset let. Objevilo se také silné napadení relativně odolných odrůd (např. Bionta, ta je právě pro tuto vlastnost považována za vhodnou pro ekologické zemědělství).
Pro bramborářské oblasti byl rozhodující velmi infekční červenec. Plíseň se šířila rychle a intenzivně, neboť byly vhodné podmínky pro infekci hlíz. Mnoho z nich se již na poli rozložilo, konstatoval Ing. Hausvater. Dodal také, že plíseň se nejprve objevila v bramborách plevelných a vypěstovaných z dovezené sadby. „Na rozdíl od nás byl například v Německu z pohledu napadení hlíz loňský rok infekční,“ uvedl Ing. Hausvater s tím, že zdrojů z tuzemské sadby bylo letos velmi málo.
Nové přípravky úspěšné
Havlíčkobrodský ústav dlouhodobě porovnává účinnost fungicidů určených do brambor proti plísni bramboru. Po pěti nepříznivých letech se jejich vlastnosti mohly letos poprvé plně projevit. Ing. Hausvater prezentoval výsledky hodnocení napadení natě k 15. 8. na odrůdě Ditta z lokality Valečov. Pokus ukazuje účinnost fungicidů po šesti ošetřeních. „Vzhledem k tomu, že nejde o fungicidní sledy, jsou některé přípravky hendikepovány,“ upozornil Ing. Hausvater a dodal, že ochrana je pojímána volněji, aby fungicidy ukázaly, co dovedou.
Na špici se umístily přípravky, které se nově dostávají na trh. Nejlépe si vedl Revus SC 250 (napadení ve výši 18,5 %), dále Ranman + Ranman Aktivator (21 %), Sereno (28,75 %) a Casoar (36,25). Altima 500 SC, Curzate M a Consento se pohybovaly na 40 %, u neošetřené kontroly bylo napadení stoprocentní.
Inženýr Hausvater upozornil na některé problémy spojené s pěstováním brambor v tuzemsku. Kamenem úrazu je široký sortiment odrůd a neznalost jejich citlivosti k plísni. Někdy se používají nevhodné sledy fungicidů, ty navíc nebývají na trhu během sezóny v dostatečném množství. Za největší nedostatek ale považuje, že u produkce konzumních brambor není zažité předčasné ukončení vegetace jako součást ochrany proti plísni bramboru. Samotná ochrana se podle něj někdy zahajuje příliš brzy, ale na rozdíl od zahraničí je počet ošetření umírněný.
Prognóza ušetří
Právě načasování prvního ošetření je velmi podstatné, konstatoval Ing. Petr Doležal, Ph.D. z VÚB, který hovořil o efektivitě jednotlivých prognostických a signalizačních systémů. Za klíčovou se považuje tzv. negativní prognóza, která vymezuje období od začátku vegetace, kdy nedojde k výskytu plísně bramboru.
Používání prognostických metod má podle Ing. Doležala několik výhod. Ušetřením postřiku se zároveň šetří finance, nelze pominout ani ekologické hledisko – do životního prostředí se dostane méně pesticidů. Počáteční náklady na pořízení potřebné meteostanice (zhruba 50 až 70 tis. korun) se v závislosti na ošetřované ploše a používaných fungicidech, mohou vrátit již ušetřením jednoho postřiku na padesáti hektarech. Jak vyplynulo z přednášky, prognostické systémy signalizují riziko napadení zhruba osm dní před tím, než se plíseň v porostu objeví.
Virózy stále škodí
Jak uvedl Ing. Hausvater, na prvním místě ve škodlivosti se letos (zvláště pro producenty sadby) umístily virové choroby, a to již třetí rok za sebou. Druhá byla zmiňovaná plíseň bramboru (pro pěstitele konzumu možná významnější než virózy) a třetí místo zřejmě obsadily abionózy související s výkyvy počasí. Mezi lokálně významné škodlivé činitele lze zařadit mimo obecné strupovitosti také osenici, která v posledních letech působí významnější problémy. Lze je ale omezit při ochraně proti mandelince a přenašečům viróz.
Virózy působí podle Ing. Hausvatera problémy především proto, že se pěstuje velké množství citlivých odrůd, které ale spotřebitelé vyžadují. Dodal také, že při produkci sadby jednoznačně upadla technologická kázeň. „Termín ošetření proti vektorům by se měl stanovovat přesněji. Spektrum přípravků není příliš široké a insekticidy nezabírají tak rychle, jak bychom potřebovali. Mšice jsou schopny virové choroby přenést,“ zdůraznil. Ústřední bramborářský svaz ČR ale podle něj zažádal o zařazení sadby mezi minoritní plodiny, což by znamenalo snazší registrace pesticidů. Především by šlo o přípravky Monceren G a Biscaya 240 OD. Podle Ing. Hausvatera se v zahraničí také používají oleje, buď samotné nebo v kombinaci s insekticidem. Podle zkušeností ústavu určitý efekt mají, ošetření musí být časté a je drahé.
Na ochraně rostlin se zřejmě projeví také změna klimatu. Podle Ing. Hausvatera přinese častější epidemie plísně, růst významu půdních patogenů, větší výskyt bakterióz, škůdců, abionóz a plevelných brambor.
Obstojí specialisté
Minulost a budoucnost bramborářství shrnul Ing. Bohumil Vokál, CSc., z VÚB. Konstatoval, že průměrný výnos brambor se v EU pohybuje na 45 t/ha, v ČR je to 25 t/ha. Belgie zvedla za posledních 85 let výnosy o 150 %, podobně Nizozemsko, Německo dokonce o 224 %, ČR od roku 1920 o 130 %.
Plochy v EU celkově klesají, nicméně v EU-15 si drží konstantní velikost. Pro ČR platí, že od roku 1990 došlo k poklesu a nakonec ke stabilizaci ploch a produkce, přičemž na celkové produkci EU-27 jsem se v roce 1997 podíleli 1,6 %. Výrazně vzrostl také export (na zhruba 200 tis. tun), import se pohybuje kolem 240 tis. tun.
Ing. Vokál upozornil, že ceny za brambory kolísaly v EU zhruba v rozmezí 2 až 7 Kč/kg. V ČR byly přitom před vstupem nad úrovní EU, po vstupu jsou pod ní. Pro úspěšné tuzemské pěstitele byly podle sledování ústavu brambory ziskové vždy, někdy více, jindy méně.
Do budoucnosti Ing. Vokál předpokládá některé změny. Poklesnout by měla spotřeba brambor ve slupce při růstu spotřeby polotovarů. Export by měl převažovat nad dovozem. Očekává zlepšení kvality sadby i konzumních hlíz a nárůst skladovacích kapacit. Stoupnout by ale měly náklady na vstupy, farmářská cena brambor by měly být srovnatelná s Německem. „Do budoucna obstojí specializovaní producenti se zkušenostmi, vybavením a bezprostřední návazností na odběratele,“ shrnul Ing. Vokál. Velký význam přičítá také výsledkům zkoušek pro Seznam doporučených odrůd brambor, které letos probíhají poprvé, přihlášeno je 50 odrůd.
Slibné výsledky
Velmi zajímavou přednášku prezentovala Ing. Vladimíra Sedláková, která působí ve VÚB a na České zemědělské univerzitě v Praze. Porovnávala výskyt obecné strupovitosti, vločkovitosti a stříbřitosti hlíz u odrůd českého a evropského sortimentu v pokusech VÚB u 74 odrůd po dobu čtyř let. V celkovém shrnutí (tři nejlepší) si nejlépe vedly Vera, Valetta, Angela ve velmi raném sortimentu, Adéla, Princess, Sirus mezi ranými, Granola, Solara, Kariera u poloraných a Panda, Marena, Mozart v polopozdních a pozdních.
Druhovým spektrem savých škůdců v porostech brambor se zabývala Ing. Petra Klofáčová z VÚB. Sledovala mimo jiné také křísy, které zatím v České republice nikdo v této plodině v podstatné míře nemonitoruje. Z její přednášky vyplynulo, že ačkoliv byl nálet mšic letos poněkud nižší, přesto šlo o infekční rok.
