Také v letošním roce se na výstavě Země živitelka udělovaly ceny ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky. S oblastí rostlinné výroby bylo úzce spojeno třetí místo, které obsadil Ing. Pavel Svoboda z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., za vědeckou práci, ve které se zabýval reakcí dvou odrůd jarního ječmene na sucho, a to na úrovni přepisu do rybonukleové kyseliny. Zeptali jsme se ho tedy na závěry jeho práce a případný dosah do zemědělské praxe.
Čím jste se v práci s kolegy zabývali?
Práce zkoumala vliv sucha na transkripci u jarního ječmene. Zkoumali jsme dvě různě odolné odrůdy, jedna byla vůči suchu tolerantní, druhá méně odolná. Zároveň jsme sledovali odezvu u každé odrůdy na úrovni dvou odlišných rostlinných orgánů. Jednak listů, ty už byly v minulosti testovány, jednak odnožovacích uzlů, což se v případě sucha zatím nikdy nezkoumalo. Odnožovací uzel se dosud zkoumal pouze v souvislosti s chladovým stresem. Citlivou odrůdou byl tuzemský Amulet, odolnou syrská krajová odrůda Tadmor.
Jakým způsobem pokus probíhal?
Jednalo se o nádobový pokus v kontrolovaných podmínkách. Část rostlin se zavlažovala, aby ke stresu nedocházelo, část se v určité fázi zavlažovat přestala. Když obě skupiny dosáhly fáze plně vyvinutého druhého listu, následoval odběr vzorků jak z listové, tak z uzlové části. Vzorky se zamrazily, aby nedošlo k jejich degradaci. Následně jsme extrahovali RNA, která se poté navázala na DNA čipy.
DNA je nositelem genetické informace a v případě, že je rostlina vystavena stresovým podmínkám nebo dochází k jakýmkoliv jiným procesům, mění produkci enzymů a dalších proteinů. Přechodem mezi DNA a proteiny je proces transkripce, kdy dochází k přepisu informace z DNA do RNA, která se pak přepisuje do proteinů. DNA čipy umožňují sledovat, jaké části DNA se přepsaly do RNA. Tím pádem, když je rostlina vystavena stresovým podmínkám, u kterých genů navyšuje syntézu, a u kterých ji zase spíše omezuje.*
