Festival Evolution nabídl tradiční odborný blok přednášek věnující se aktuálním tématům ze světa biopotravin a ekologického zemědělství. Přednáškový blok letos již podruhé pořádala nevládní organizace PRO-BIO LIGA, která informuje a inspiruje o světu biopotravin pod hlavičkou lovime.bio.
Blok přednášek věnovaný tématům ekologického zemědělství a biopotravin proběhl v rámci jarního Festivalu Evolution letos již počtvrté. O jeho náplni informovala v tiskové zprávě koordinátorka programu Andrea Hrabalová z PRO-BIO LIGY.
Letošní naučně-zábavní blok přednášek s názvem „Od vidlí po vidličku“přiblížil účastníkům v průběhu tří částí cestu biopotravin od farmáře a dění na poli, přes zpracování a výrobu až do jídelny a konečné čarování v kuchyni. Hlavním tématem první přednášky se stala půda a přístup k ní. Martin Rosenbaum z rodinné farmy Lukava představil příběh svého hospodářství, a především své zkušenosti s obtížným přístupem k zemědělské půdě a možností hospodařit šetrně a ekologicky pro mladé a začínající hospodáře. Odpovědi na tyto otázky řeší celá Evropa, mimo jiné i organizace sdružené v mezinárodní síti Access to Land, které natočily dokument popisující různé občanské iniciativy ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Itálii a Rumunsku snažící se o usnadnění přístupu k půdě pro ty, kteří chtějí hospodařit zodpovědně.
Druhým tématem se stala výroba kvalitních potravin, konkrétně pokrmů z netradičních zapomenutých obilovin, jako jsou různé druhy pšenice (jednozrnka, dvouzrnka, červená pšenice, špalda), čirok, proso, pohanka. Jejich výživové vlastnosti i nenáročnou přípravu v kuchyni přiblížil Martin Hutař, zakladatel a spolumajitel obchodní společnosti PRO-BIO, která patří k největším producentům biopotravin u nás. Tyto plodiny označuje za super potraviny českého původu. Na své si přišli i milovníci masa a masných výrobků. Jiří Pykal z Biofarmy Sasov, která se specializuje na chov přeštických černostrakatých prasat a slaví letos dvacáté výročí od vstupu do systému ekologického zemědělství, prozradil jaký vliv má způsob chovu zvířat, průběh porážky a samotné zpracování na kvalitu výsledných masných výrobků. Tato data navíc pocházejí ze spolupráce mezi farmou a Výzkumným ústavem živočišné výroby, která je dobrým příkladem propojování výzkumu a praxe. Andrea Hrabalová z PRO-BIO LIGY pak uzavřela druhý blok přednáškou o přemíře log, známek a značek na potravinách a informovala o značkách kvality, kterým se dá věřit.
Třetím a závěrečným tématem byly dobré příklady zapojení biopotravin ve stravování, které představily hned čtyři vedoucí školních jídelen: Renáta Černá, ZŠ Dobřany u Plzně, Iveta Garciová, MŠ Semínko Praha, Olga Chlápková, ZŠ Waldorfská Pardubice a Romana Opršalová, ZŠ Český Brod. Hrdinky školního stravování odhalily, jaké jsou radosti a strasti zapojování biopotravin a vůbec eticky, environmentálně i zdravotně pestřejšího jídelníčku do školní stravy. Všechny vedoucí jídelen se shodly, že vyšší cena biopotravin není nepřekonatelnou překážkou pro velké, ale překvapivě ani pro malé jídelny. O poznání větší bariérou je dostupnost potřebného objemu, termíny dodání a celková logistika. Podobné zkušenosti má i sama PRO-BIO LIGA, která v současné době realizuje projekt „Učíme se vařit bio“ cílený na studenty a pedagogy středních odborných škol gastronomického zaměření.*
