Nově zaregistrovaný herbicid Sumimax určený k ochraně ozimé pšenice představila v prvním zářijovém týdnu společnost Sumi Agro Czech, s. r. o. Přípravek je určen proti jednoletým jednoděložným a dvouděložným plevelům, s důrazem na chundelku metlici, violky, heřmánkovité plevele, svízel přítulu, rozrazily a zemědým lékařský. Obsahuje účinnou látku flumioxazine, která nepatří do skupiny sulfonylmočovin a umožňuje tedy likvidovat plevele, které jsou vůči nim rezistentní.
Jak uvedl Jiří Andr ze společnosti Sumi Agro Czech, herbicid je určen k preemergentní a časně postemegentní ochraně ozimé pšenice. Aplikuje se v dávce 60 g/ha (jeden vodorozpustný sáček) ve 200 – 300 litrech vody/ha. Při postemergentní aplikace musí mít pšenice jeden až čtyři listy (BBCH 10 – 14) a plevele nesmí překročit růstovou fázi prvního páru pravých listů.
Přípravek se v pokusech osvědčil také k ošetření sóji (používal se ještě pod názvem Pledge) a slunečnice. Pro tyto aplikace ale není v současné době registrován, a firma v nejbližší době o tomto kroku neuvažuje, doplnil Jan Hrbáček, ředitel společnosti. Musel by jej podniknout některý ze subjektů, který může iniciovat registraci pro minoritní použití. Dodal, že přípravek japonského původu byl v Evropě poprvé povolen v roce 2007 v Německu, ve světě se používá již o něco déle právě do sóji.
Široké spektrum účinku
Jak firma uvádí, vůči přípravku je citlivá většina hlavních plevelů: chundelka metlice, lipnice roční, hluchavky, heřmánkovité, mák vlčí, violka rolní, rozrazily, zemědým, hořčice a ohnice a další brukvovité atd. Méně citlivý je svízel a violka trojbarevná. Mezi odolné se řadí vytrvalé plevele pýr a pcháč, dále lilek černý, laskavec ohnutý a trávy od fáze BBCH 25.
„Vzhledem k tomu, že účinnou látkou není sulfonymočovina, řeší přípravek problémy s chundelku, která vůči této skupině získala v některých lokalitách rezistenci,“ zdůraznil J. Andr.
Zkušenosti s s tříletým testováním přípravku představila na semináři Ing. Milena Bernardová ze Zkušební stanice Kluky, spol. s r.o. Pro účely registrace ho testovali na dvou lokalitách. První jsou sušší a výše položené Kluky v jižních Čechách, druhou Poříčí nad Sázavou ve středních Čechách (kde se uplatňovala minimalizace).
Pokusy potvrdily mírně slabší účinnost na violku a výdrol řepky. „Pokud je pozemek velmi silně zaplevelený svízelem, je vhodné použít další přípravek do kombinace, případně počítat s dalším jarním ošetřením,“ konstatovala Ing. Bernardová. Shrnula také průměrnou účinnost za tři roky na obou lokalitách na hlavní plevele: chundelka metlice 99,9 %, svízel přítula 88,3 %, heřmánkovité plevele 99,4 %, violka rolní 97 %, výdrol řepky 96 %. U posledně jmenovaného uvedla, že horších výsledků je dosaženo tehdy, když se na pozemku před setím ozimé pšenice nedostatečně zlikviduje výdrol řepky, který po zasetí plodiny znovu začne růst.
Systemicky přes listy
„Přípravek je fotostabilní, nevyplavuje se deštěm a má reziduální účinnost,“ konstatoval J. Hrbáček. Jak dodal, v povrchové vrstvě půdy vytváří film, který poškozuje vzcházející plevele. „Přípravek není určen na odrostlejší plevele,“ zdůraznil. Účinnou látku rostliny přijímají listy, je systémově rozváděna a působí poškození chlorofylu – dochází k vybělení. Herbicidní účinek se projevuje již po jednom až třech dnech a urychluje ho sluneční záření a dostatečná vlhkost půdy.
„Pro časné výsevy se hodí časně postemergentní aplikace, které minimalizují riziko sucha, naopak u pozdního setí je vhodnější preemergentní ošetření,“ uvedl J. Hrbáček. K nižší účinnosti na svízel dodal, že vyšší efekt vykazuje časně postemergentní ošetření. Doplnil také, že Sumimax bude nabízen v balíčku s herbicidem Protugan 50 SC pro posílení účinku na chundelku. Pojistit by měl účinnost v případě, kdy nebudou optimální podmínky – pozemek bude mít větší hroudy, více posklizňových zbytků na povrchu (např. při minimalizaci) nebo bude příliš velké sucho. Na semináři také zaznělo, že isoproturon (Protugan) má sice jen 10 % účinnost na svízel přítulu, ale mohl by posílit účinnost Sumimaxu i v tomto bodě.
Aplikace podle termínu
Ing. Bernardová dále upozornila, že ozimá pšenice byla v loňském roce naseta na 803 000 hektarech, což představuje 31,2 % orné půdy. Patří tedy mezi jednu z našich nejvýznamnějších plodin, a to i z pohledu četnosti a důležitosti ochranných zásahů. Zároveň je důležitou předplodinou, ve které musí proběhnout odplevelovací zásah pro některé speciální plodiny, například mák. Citovala také sledování Státní rostlinolékařské správy, která zjišťovala na 461 lokalitách zastoupení jednotlivých plevelů. Nejčastěji se objevovaly heřmánkovité, následované svízelem, violkou rolní, chundelkou, rdesny včetně pohanky a hluchavkami.
Různé způsoby aplikací mají také svoje výhody a nevýhody. Podzimní preemergentní aplikace je podle Ing. Bernardové vhodná na pozdě seté plochy, ve vyšších polohách, při časném příchodu zimy a pozdních předplodinách. Mezi výhody patří, že se ošetření stihne na podzim, kdy ještě plodina nevzešla, nevýhodou pak je, že není zřejmé, jak a zda plodina vzejde a jaké bude skutečné zaplevelení. Časně postemergentní aplikace má výhodu v tom, že agronom ví, jak mu vzešla plodiny a plevele. Nevýhodou pak může být, že od časnější podzimní aplikace herbicidu uplyne do začátku jarní vegetace delší doba a přípravek už tou dobou ztratí reziduální působení. Mimo jiné Ing. Bernadrová informovala, že se po letošních deštích namnožili slimáci.
