Aktuální díl seriálu ze série „Uhlík v zemědělské krajině“ se věnuje nástroji bilancujícímu uhlík a živiny. Tento volně dostupný nástroj (model) zájemcům umožňuje stanovit dopady jejich hospodaření na obsah uhlíku, ale i živin v půdě. Snaží o jednoduchost i aktuálnost, aby zájemcům umožnil nastavit všechny možnosti, které mohou při svém hospodaření použít a v praxi realizovat. Na stránkách www.organickahmota.cz je tak stále inovován a zpřesňován novými daty získanými během řešení projektů VaV. S novinkami, které byly do nástroje nedávno implementovány, seznamují autoři seriálu – Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2024).
Obsah uhlíku (t C/ha) v do půdy vstupující primární organické hmotě je v nástroji počítán ze spalitelných látek jejich vynásobením koeficientem 0,5. Těmito vstupy jsou míněny posklizňové zbytky plodin, organická hnojiva a nově také meziplodiny a organická hmota dodaná do půdy zapravením biomasy podsevu. Průběžně jsou tak do modelu doplňovány přepočtové koeficienty (v případě plodin), či přímo již množství uhlíku dodaného zaoráním meziplodiny apod. Všechny tyto koeficienty však vyžadují terénní sběr dat a analytická stanovení. Nově nástroj disponuje koeficienty pro vybrané druhy zeleniny (květák, mrkev, lahůdková cibule, ledový salát). Zelenina na pozemku nezanechává velké množství posklizňových zbytků, neboť právě ona je hlavním produktem odváženým z pole.
Terénní práce tak na poli vždy vymezily konkrétní plochu pro sběr posklizňových zbytků (1 m délky řádku, plocha 1 x 1 m), v ploše došlo ke sběru zbytků na povrchu pole a dále k odběru vzorku půdy (vždy ve vícenásobném opakování). Zemina byla v laboratoři vysušena a ošetřena tak, aby bylo možné stanovit také množství uhlíku dodané plodinou ve formě kořenového systému. Doplněny byly dále hodnoty vnosu uhlíku z vybraných podsevů – podsevu jílku vytrvalého a jetele inkarnátu. V tomto případě byly rostliny odebírány vždy z 60 cm délky řádku o šířce 30 cm ve třech opakováních. Nadzemní části rostlin byly sklizeny nůžkami a zváženy a byl odebrán vzorek pro stanovení sušiny v laboratoři. Podzemní části rostliny byly odebrány po nakypření půdy a byly odvezeny do laboratoře pro očištění od půdy, zvážení a stanovení suché hmotnosti. Po stanovení spalitelných látek a přepočtu na obsah uhlíku bylo pro podsevy do nástroje doplněno konkrétní množství uhlíku dodaného jejich zaoráním, které vycházelo z průměrného výnosu této plodiny na hektar.
V letošním roce byl dále v sekci bilancování živin propojen seznam nabízených minerálních hnojiv s číselníky vydávanými Ministerstvem zemědělství. Toto napojení umožňuje kontinuální aktualizaci seznamu registrovaných hnojiv, a tedy každý hospodář by tam měl jím použité hnojivo najít a identifikovat (včetně živinové skladby). Vyhledávat lze podle názvu, nebo registračního čísla, oboje se vyplňuje do příslušného roku. Doplnit lze samozřejmě vždy více hnojiv tak, jak bylo zemědělcem v daném roce realizováno, upozorňují autoři seriálu.*
Úvodní obrázek: Ukázka volby minerálních hnojiv podle číselníků MZe
