V sedmi katastrech, na 920 hektarech zemědělské půdy spíše kopcovitého charakteru v nadmořské výšce od 350 po 500 m hospodaří Zemědělské družstvo vlastníků Veselka. Zabývají se rostlinnou i živočišnou výrobou, čemuž je částečně podřízen také osevní postup. Agronom podniku Tomáš Nevařil se nebojí nových výzev. Rád experimentuje a posouvá pěstování plodin na vyšší úroveň.
Z celkové výměry zemědělské půdy zaujímá zhruba 820 ha orná s pestrým osevním postupem. Důležité je podle agronoma střídat jarní a ozimé plodiny, minimalizovat jejich zařazení ve sledu po sobě, například pšenici zařazují s odstupem minimálně dvou let, řepku dokonce pěti let. Výhodou podniku je dostatečné množství hnoje (chovají holštýnský skot v uzavřeném obratu stáda), kdy zvládají hnojit 40 až 50 % ploch před řepkou a 80 % výměry před kukuřicí, někdy se hnůj podaří aplikovat i před obilninami. Důležité je také pravidelné vápnění pozemků, kdy se každý rok snaží vyvápnit (dolomitický vápenec 2 t/ha) 150 ha a tuto plochu plánují ještě navyšovat.
Letošní rok přes výkyvy počasí přinesl mnohá překvapení. Jedním z nich byl v ZDV Veselka i výnos ozimé řepky, který se s 3,93 t/ha zapsal v podniku k nejvyšším. Tuto plodinu sklízeli zhruba ze 140 ha a překvapila i na horších pozemcích. Mrazová poškození, s nimiž má v letošním roce zkušenosti celá řada pěstitelů, se pravděpodobně této lokalitě vyhnula. Co ale agronoma potrápilo, byl blýskáček, na kterého lze aplikovat již jen pyretroidy a účinnou látku acetamiprid, ne s příliš přesvědčivými výsledky. „Už čtyři roky vyčkáváme, zda bude nová insekticidní účinná látka do řepky,“ povzdechl si agronom s tím, že na nejpostiženějším poli s raným hybridem řepky bylo až padesát jedinců na jedné rostlině. Zde výnosový propad zaznamenali.
U ozimého ječmene, který letos zaujímal přes 100 ha, dosáhli standardního výnosu 6,25 t/ha. Vzhledem k výkupní ceně kolem 3500 Kč/t plánují snížení výměry a navýšení jarního sladovnického ječmene. Ten v letošním roce sklízeli ze 76 ha s velmi dobrým výnosem přes 7 t/ha, a to při vysoké sladovnické kvalitě. Cena této komodity se pohybuje na úrovni 5500 Kč. Zajímavou tržní komoditou je i oves nahý, vykupovaný tuzemskými zpracovateli zhruba za 8000 Kč/t (pozn. redakce: ceny v polovině srpna). V osevním postupu podniku je nováčkem a hned zaujal na výměře 12 ha slušným výnosem 3 t/ha i přesto, že byl tento pozemek hojně navštěvovaný zvěří. Zvěř je obecně podle agronoma na některých lokalitách velkým problémem, kolemjdoucí se může pokochat celou „zoologickou zahradou“ – daňky, srnkami, divokými prasaty… V pšenici se tuto situaci naučili řešit osinatými odrůdami a opravdu jsou škody menší. Za výnosovým propadem ozimé pšenice i horší kvalitou (velmi nízká objemová hmotnost) v letošním roce tak stály především sucho v období nalévání zrna a enormní výskyt houbových chorob, které bylo obtížné podchytit i dobrými fungicidy. Zhruba na 200 ha ozimá pšenice dosáhla výnosu jen lehce přes 6 t/ha. Jarní pšenice, která byla obsevem kukuřice, příliš nenadchla (3,5 t/ha na 11 ha), a proto od ní bude agronom spíše ustupovat.
Podstatnou složkou krmivové základny pro skot je kukuřice a jetel. Kukuřici standardně pěstují zhruba na 100 ha (letos 115 ha), a to především pro využití na siláž s obvyklými výnosy 40 t/ha. Jetel každý rok sejí na 75 ha – jako dvouletá plodina zaujímá celkově 150 ha (poskytuje tři seče do roka).
Do budoucna by rád Tomáš Nevařil navýšil plochu nahého ovsa, v letošním roce přihlásil také 20 ha na množení jetele inkarnátu ve spolupráci se společností Mydlářka, a. s., pro níž již čtvrtým rokem množí zhruba na 15 ha ozimý ječmen (asi o 1000 Kč vyšší výkupní cena oproti klasické komoditě). Zajímá se i o mák, který pro něj znamená v daných podmínkách určitou výzvu. Výhodou podniku jsou vlastní skladovací kapacity i čistička.
Změna klimatu (letos byl překotný vývoj vegetace), ale také vývoj legislativy si budou pravděpodobně žádat stále větší pozornost i z hlediska hospodaření a aplikace produktů ochrany a výživy rostlin, včetně biostimulantů. Novou spolupráci navázal Tomáš Nevařil se společností Chemap Agro, s. r. o., kdy v loňském roce vyzkoušeli přípravek Aucyt Start, který zvyšuje objem kořenů a posiluje odnože, a také Topsil. Jde o nový rostlinný biostimulant, který upravuje hospodaření s vodou, zvyšuje odolnost proti stresu a posiluje pletiva. „Investice do těchto produktů mají smysl, vrátí se,“ říká agronom. V letošním roce si výsledky ověřili vlastními pokusy. Na dvacetihektarovém poli s jarním ječmenem nechali souvrať a přibližně 5 ha bez aplikace a na dalších zhruba 10 ha přidali do nádrže Aucyt Start v dávce 2 l/ha. Rozdíl mezi porosty (po odečtení souvratě) činil 0,25 t/ha, což je při ceně sladovnického ječmene 5500 Kč/t podstatný přínos. Aucyt Start (2 l/ha) podobnou metodikou, ale bez vyhodnocení, aplikovali také v ozimé pšenici (30 ha) na podzim s herbicidem. „Celý rok byl vidět výrazný rozdíl v hustotě a barvě porostu,“ uvedl agronom. Tento přípravek se vyznačuje zvýšeným obsahem fosforu a mikroprvků, které jsou doplněny novou účinnou látkou ze skupiny syntetických derivátů cytokininů.
Rostlinný biostimulant Topsil, který obsahuje vodorozpustné sloučeniny křemíku (bojovník proti suchu) a draslíku, bóru a cílenou směs volných aminokyselin, aplikovali plošně na jeden hon ozimé pšenice (21,7 ha). Podle agronoma šlo ve výsledku o nejvýnosnější pole (8,6 t/ha). Aplikace probíhala na začátku sloupkování (1 l/ha) a následně v období metání (1 l/ha). Rostliny byly zelenější a sinější.
Agronom oceňuje i velmi dobrou mísitelnost s dalšími produkty, pouze u Topsilu by si dal pozor na kombinaci s pyretroidy (pokud se sejde aplikace s ochranou proti kohoutkům). Do budoucna s těmito produkty počítá – Aucyt Start by rád aplikoval téměř na všechny porosty ozimé pšenice, zejména na pozdě seté. „Tam opravdu pomáhá nejvíce, jak jsme si již letos ověřili,“ dodává Tomáš Nevařil, který rád experimentuje a optimalizuje technologie pěstování plodin. Z portfolia firmy Chemap Agro budou také zkoušet kombinovaná hnojiva K1 (do obilnin), K2 (do řepky) a K3 (do kukuřice).
Přestože je zemědělec tvůrcem krajiny a pod jeho rukama vzniká to nejdůležitější – potraviny, často obor zemědělství nebývá doceněn. Spíše naopak, s čímž má v poslední době Tomáš Nevařil bohaté zkušenosti. Řešit dlouhé hovory s lidmi, kteří nechápou podstatu práce zemědělce, vadí jim hluk a pachy, je čím dál tím náročnější. A pro mnohé demotivující. Naštěstí práce agronoma není jen komunikace s lidmi, ale především práce s rostlinami, které docení každý správný vstup.*
Úvodní fotografie: Rozdíl mezi porostem ošetřeným a neošetřeným přípravkem Aucyt Start je na první pohled jasně zřetelný (polovina března) Foto Ondřej Všetička
