Je možné čelit aktuálním výzvám měnícího se klimatu, produkovat zároveň kvalitnější zemědělské produkty, a k tomu se šetrně chovat k půdě a krajině? Jednou z diskutovaných možností, jak se těmto cílům přiblížit, je využití nejnovějších poznatků ve šlechtění rostlin, a to včetně metod odborně nazývaných jako „nové genomické techniky“ (Anglicky: new genomic techniques, NGT). Ve svém příspěvku (Úroda 3/2025) odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky hodnotí nejen jejich přínosy, ale také vyplývající omezení z pohledu šlechtění rostlin. Zaměřují se také na to, jak může použití těchto technologií ovlivnit patentová práva a regulační rámec EU.
Jak v článku uvádějí, nová naděje ohledně možnosti využití metod genového inženýrství se objevila především s objevem „molekulárních nůžek“, nazývaných odborně CRISPR-Cas9. Jedná se o nástroj, který vyvinula příroda – konkrétně bakterie jako obranu proti virům. Vědci tento systém objevili, popsali a zjednodušili pro laboratorní použití. Kouzlo metody CRISPR-Cas9 spočívá v tom, že velmi levně a rychle umožňuje pomocí přesného navádění, jakési „molekulární GPS“, najít konkrétní úsek dědičné informace a pozměnit ji. Zacílení na konkrétní místo dědičné informace snižuje riziko nežádoucích změn a oproti tradičním metodám bez navádění se tedy jedná o chirurgicky přesný zásah do DNA. V dnešní době se již metoda CRISPR-Cas9 rutinně používá v laboratorním výzkumu rostlin i živočichů. Prakticky okamžitě po jejím zavedení se také začaly objevovat myšlenky na přenos získaných vědomostí do šlechtitelské praxe. Z pohledu šlechtění jsou totiž tyto nové metody (kromě CRISPR-Cas9 existuje ještě několik dalších) již na první pohled velmi atraktivní.
Nové metody šlechtění, včetně molekulárních nůžek CRISPR, umožňují provést změnu během jedné nebo několika málo generací. Další obrovskou výhodou nových metod je, že změny způsobené indukovanými metodami jsou prakticky nerozeznatelné od změn spontánních, nebo těch způsobených chemickými a radiačními činidly. A právě proto by mohly nové metody šlechtění představovat zásadní technologický pokrok. Rychlejší šlechtění a nově vyšlechtěné odrůdy s cíleně upravenou dědičnou informací by mohly zemědělcům pomoci nasytit rostoucí globální poptávku po potravinách, lépe čelit nepříznivým klimatickým změnám, a ještě k tomu pěstovat plodiny ekologičtěji, popisují autoři článku.*
Podrobné informace k tématu se dočtete v březnovém vydání časopisu Úroda (3/2025).
Úvodní obrázek: Historie šlechtění a geneticky modifikovaných plodin Zdroj: převzato a upraveno z Biorender
