Pajasan žláznatý, bolševník velkolepý, nutrie říční, jelen sika, rak mramorovaný či sršeň asijská – výčet jen několika z mnoha druhů, které dělají starosti odborníkům na biologické invaze i ochráncům přírody. Ti všichni se sešli na půdě Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, aby prodiskutovali, jak omezit negativní dopady invazních druhů na přírodu i lidskou společnost a zabránit jejich dalšímu šíření v České republice. Informuje o tom tisková zpráva zveřejněná na internetových stránkách Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
Setkání se zúčastnili zástupci organizací, které mají co do činění s biologickými invazemi v České republice – ústavů Akademie věd, univerzit, resortních výzkumných organizací ministerstev (MŽP a MZe), povodí Vltavy a Labe – ale také zástupci krajských úřadů i nevládních organizací. Cílem setkání bylo navzájem se informovat o invazních druzích živočichů, rostlin a patogenů v různých typech prostředí, probíhajících výzkumných a regulačních projektech, způsobech managementu invazních druhů, či zmírňování jejich negativních dopadů na přírodu a lidskou společnost. Důraz byl kladen také na spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a státní správou.
Účastníci se dohodli na založení společné platformy, která bude sloužit k užší spolupráci, vzájemné informovanosti a pravidelnému setkávání. Jak uvedl Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR, jeden z organizátorů setkání, invaze jsou problémem, jenž se dotýká mnoha sektorů, proto jeho řešení vyžaduje úzkou spolupráci všech zúčastněných. Taková platforma podle něj u nás dosud chyběla. Biologické invaze jsou palčivým problémem ochrany přírody, protože ohrožují biodiverzitu. Šíření některých invazních druhů má ovšem také významné hospodářské a socio-ekonomické důsledky. Před současnou situací varuje i nedávno vydaná zpráva Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby.
Mezi invazní druhy v ČR patří nejen notoricky známé druhy živočichů a rostlin, jako jsou bolševník velkolepý či nutrie říční, ale i nenápadné druhy bezobratlých, kteří jsou často přenašeči patogenů působících na hospodářské plodiny či způsobujících alergické reakce u lidí. Vedle úbytku biodiverzity původních společenstev patří k významným důsledkům invazních druhů v ČR také ztráta genetické variability původních druhů (křížení jelena siky a jelena evropského, pěstování zahradních forem původních druhů rostlin), šíření patogenů rostlin a živočichů, snižování kvality vodního prostředí či přímé ohrožení lidí a ekonomiky (šíření sršně asijské, napadající včelstva a vykazující zvýšenou agresivitu i vůči lidem). Člověk však invazní druhy také využívá ku svému prospěchu, například v zahradnictví, krajinářství, chovu zvířat či pěstování energetických plodin, a tady je nutno minimalizovat rizika a nastavit limity pěstování či chovu. To vše bylo předmětem přednášek a diskusí, uvádí tisková zpráva.
K dispozici je sborník, který shrnuje působení a cíle jednotlivých organizací a skupin, jež se problematikou zabývají. Pro Českou republiku bylo významným milníkem v řešení biologických invazí přijetí zákona č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, a následné přijetí Akčního plánu pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice. Tento plán mimo jiné počítá s lepší informovaností veřejnosti a jejím zapojením prostřednictvím tzv. občanské vědy nebo se zavedením účinnější kontroly na hranicích. Dalšími metodickými dokumenty, které pomohou v omezování široce rozšířených invazních druhů, jsou v letošním roce vydané zásady regulace pro pajasan žláznatý a bolševník velkolepý. Postupně budou vznikat zásady regulace pro další invazní druhy. „Zaměříme se zejména na zvýšení informovanosti veřejnosti o tom, které druhy jsou u nás nepůvodní, co způsobují a jaké jsou možnosti sledování jejich výskytu, omezování a likvidace. Důležitým tématem diskusí byla i občanská věda, tedy jak zapojit do spolupráce zájemce z řad veřejnosti, a vzdělávání dětí; panovala všeobecná shoda, že zaměřit se na předávání informací nejmladším generacím je klíčovým předpokladem řešení problémů, které u nás invazní druhy působí,“ uvedla Kateřina Berchová Bímová z Fakulty životního prostředí ČZU.*
Úvodní fotografie: Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) původem z Kavkazu může dosahovat až pěti metrů. Jeho šťávy jsou fototoxické, tj. v kombinaci se slunečním svitem způsobují na kůži poleptání a puchýře Foto Kateřina Štajerová, Botanický ústav AV ČR
