Spojování a soudržnost půdních agregátů je nejdůležitější funkcí glykoproteinu glomalinu. Čím jsou agregáty soudržnější, tím lépe infiltrují srážky a snadněji v nich probíhá výměna plynů. Na povrchu půdních agregátů glomalin vytváří mřížkovitý voskovitý povlak, který zabraňuje rychlému průtoku vody a protržení agregátu. Pokud agregát praskne, jeho obsah tvořený rostlinnými zbytky, organickou hmotou, mikroby, glomalinem, arbuskulárními mykorrhizními houbovými hyfami a částicemi písku, kalu a jílu může být vyplaven nebo odvát z půdy erozními silami větru a vody.
Voskovitý charakter glomalinu slouží i jako ochranný povlak na houbových hyfách, který zabraňuje ztrátě vody a živin. Ochraňuje rovněž hyfy před rozkladem mikrobů. Poskytuje hyfám pevnost potřebnou k překlenutí vzduchových prostor mezi půdními částicemi a zpřístupňuje rostlinám živiny v půdě. Glomalin je tedy velmi cennou zásobárnou půdního uhlíku. Stabilizace agregátů omezuje rozklad nestabilních organických uhlíkatých sloučenin uvnitř agregátů. To vysvětluje, proč uhlík uvnitř molekuly glomalinu může odolávat rozkladu více než 100 let. Čím vyšší je obsah glomalinu v půdě, tím snadnější je její obdělávání a lepší její struktura, a tím menší je její náchylnost k větrné nebo vodní erozi.
Závěr
Na obsah glomalinu, jedné z forem charakterizujících organickou hmotu, má vliv intenzita a způsob hospodaření, zemědělská kultura, klimatický typ, s nímž souvisí veškeré půdotvorné faktory. Na výsledek je nezbytné pohlížet komplexně v souladu s konkrétními geomorfologickými, pedologickými a klimatickými podmínkami, popřípadě zásobou přístupných živin. Kvantifikace obsahu nestačí k objektivnímu posouzení pozemku. Výsledek je ovlivňován komplexem faktorů a na konkrétním pozemku by měla být zohledněna zásobenost rutinně stanovovaných základních živin, výměnná půdní reakce, popřípadě poměr C:N. Získá se tak komplexní informace o stanovišti doplněná o způsob hospodaření. Pro snížení ztrát organické hmoty, je nezbytné postupy hospodaření upravit tak, aby se buď navyšovaly jeho vstupy nebo se snížily jeho ztráty. V praxi to znamená bezpodmínečné navracení posklizňových zbytků do půdy a aplikace jakýchkoliv dostupných organických materiálů spolu s podsevy druhově bohatých meziplodin. Ke snížení ztrát organické hmoty patří i omezování půdní eroze a na rizikových půdách užívání bezorebných technik, čímž se zpomalí mikrobiální rozklad posklizňových zbytků.*
Více informací naleznete v článku Ing. Michaely Smatanové, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně v Úrodě č. 11/2024 na str. 53.
