Přímo na místě činu, v porostech plodin, se jako tradičně sešli odborníci na 32. Polním kázání na Lanškrounsku, aby probrali vhodnost a úspěšnost dosavadních agrotechnických zásahů. Diskutovalo se samozřejmě také o tom, co bude potřeba ošetřit a kolik přihnojit, aby byla úroda co nejlepší. Po absolvování jedenácti zastavení čekal na účastníky závěrečný seminář a voňavou tečku za celým dnem udělalo dozlatova vypečené prase, u kterého se probírala poslední témata.
Jak ukázala návštěva porostů, většina plodin se vyvíjela bez extrémních výkyvů a fungicidní i herbicidní ošetření splnilo svůj cíl. Chladný květen se projevil výrazněji na kukuřici, u které nafialovělé zabarvení ukazovalo na problémy s příjmem fosforu, z Moravy dorazily zprávy o tom, že velkou část jarního ječmene se podařilo na Hané a v dalších oblastech kvůli nevhodnému počasí zamazat a porosty mají problémy s růstem. Suchý podzim a zimní mrazy měly na svědomí, že se na Lanškrounsku ležícímu ve výrobní oblasti O2 během března a dubna nerozběhla mineralizace, dusík se ale uvolňoval po celý květen. Zvláště u pšenice, která byla těsně před začátkem metání, bylo zřejmé, že bude nutné dodat dusík do klasů. Potřeba fungicidního ošetření závisí na dalším vývoji infekčního tlaku a průběhu počasí, během polního kázání tedy bylo na rozhodování o dalším ošetření příliš brzy. Nezanedbatelnou roli však bude hrát i předpokládaná prodejní cena obilí. Při lepší ceně je vhodné dosáhnout co nejvyššího výnosu, nepříznivá by si vyžádala úsporu nákladů.
„Velmi dobré zkušenosti máme s hnojením melasovými výpalky. Neměly by se ale dávat k jarnímu ječmeni, protože by se dusík mohl uvolnit v období, kdy probíhá syntéza bílkovin. Také bych jej nedoporučoval k cukrovce,“ naznačil Ing. František Tichý, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o, a dodal, že na kvalitativní hnojení se jim osvědčila aplikace granulované močoviny v dávce 0,1 tuny na hektar. Doporučil také aplikovat do pšenice před začátkem květu látku tebuconazol, zvláště při minimalizaci a kukuřici jako předplodině, aby se omezilo nebezpečí fuzarióz.
Obilnin se Ing. Tichý držel i při semináři na konci polního dne vzhledem k tomu, že se zvláště ve středních Čechách objevila virová zakrslost pšenice a ječmene. K ochraně, především preventivní, je třeba sáhnout již na podzim. Spočívá ve včasné podmítce a zaklopení vzešlého výdrolu v okolí nově setých ozimů. Důležité je také systémové uplatňování minimalizačních technologií, které zabrání vzcházení výdrolu obilní předplodiny. V době, kdy ozimy mají přibližně dva a více listů, je vhodné ošetřit insekticidem okolní příkopy a jiné travnaté plochy. S výskytem choroby je třeba počítat, je-li suchý a teplý podzim.
Kázání se samozřejmě nevěnovalo jen obilninám, procházela se většina ostatních plodin včetně trvalých travních porostů. Účastníci si mohli v provozu prohlédnout stroj pro úpravu a přísev lučního porostu Einböck Pneumaticstar s šestimetrovým záběrem. Lze jej nasadit zejména tam, kde nelze provést klasickou obnovu kvůli slabé vrstvě ornice nebo svažitosti pozemku.
Meteorologické záznamy z minulých ročníků Polního kázání na Lanškrounsku podle hlavního pořadatele Ing. Jiřího Dostála, CSc., ze společnosti Agroeko Žamberk, spol. s r. o., ukazují, že ani v jednom případě nepršelo. Tento rok tedy drží primát v tom, že účastníci přeci jen mírně promokli. Pokud jim to snad zkazilo náladu, nenechali to na sobě znát.
