Termické metody regulace plevelů patří mezi méně známé metody, které nejsou doposud masově využívány. V současnosti jsou v praxi využívány pouze některé metody a celá řada dalších jsou předmětem výzkumu nebo hledají uplatnění. Z hlediska tendence stálého omezování účinných látek herbicidů jejich význam stoupá.
Tématem se v Úrodě č. 6/2023 zabývají Ing. Jan Štrobach a doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., (Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.). Autoři připomínají, že termická regulace plevelů znamená, že pro hubení plevelů je využíváno vlivu teploty. Účinek termických metod spočívá v tom, že zvýšená teplota ničí buněčnou strukturu a bílkoviny nadzemních částí rostlin a snižuje klíčivost semen na povrchu a v povrchových vrstvách půdy.
Metody tepelné regulace plevelů je možné rozdělit do dvou skupin podle způsobu, kterým lze teplo přenášet. Jedná se o metody přímého ohřevu, jako je plamen, infračervené záření, horká voda, horká pára, horká pěna a horký vzduch, a na metody nepřímého ohřevu, jako je elektrický proud, mikrovlnné záření a UV-záření. K hubení plevelů lze také využít mráz jako opačný stresový faktor k předešlým metodám.
Podle výsledků celé řady studií je pro účinnost termických metod rozhodující vývojové stadium plevelů v době aplikace. Aplikace v rané vývojové fázi plevelů snižuje spotřebu energie, čímž se zvyšuje rychlost aplikace, a proto také dochází ke snižování nákladů. U rostlin v pozdějších vývojových fázích je nutná opakovaná aplikace. Jelikož podzemní orgány se snaží neustále podporovat další růst rostliny, při opětované aplikaci dochází k soustavnému oslabování, které vede až k odumření rostliny. Obdobně tak účinkují mechanické metody regulace plevelů, jako je klasická meziřádková kultivace.
Na druhou stranu se termické metody setkávají oproti konvenčně používaným metodám (herbicidní ochrana) s přímým vlivem i na ostatní zúčastněné složky přírody, především na drobné živočichy, kteří při přímém kontaktu bývají poraněni nebo usmrceni, což při použití herbicidů nebývá obvyklé.
Při regulaci zaplevelení za pomocí termických metod nedochází k regulaci vytrvalých druhů plevelů, jejichž orgány vegetativní reprodukce jsou uloženy hluboko pod povrchem půdy (pcháč rolní, přeslička rolní, rdesno obojživelné aj.). Aplikace musí být často opakovány, jelikož nedochází k systémovému působení oproti konvenčně používaným účinným látkám herbicidů a vytrvalé plevele rychle regenerují. Termické metody mají okamžitý znatelný efekt na zaplevelení, a jejich účinnost je stejná jak k citlivým, tak rezistentním populacím plevelů, uvádějí autoři.*
