Oblast, v níž hospodaří podnik Agrijan, s. r. o., se sídlem v Chtětově, je zasazena do krásné krajiny. Část pozemků se svažuje do údolí Jizery, část se nachází u Mšena, které je označováno za vstupní bránu chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Patří i mezi významné lokality vymezené v rámci soustavy Natura 2000. Chovat se k přírodě šetrně a udržitelně je pro podnik přirozené, stejně jako zkoušení všeho, co je posouvá dále. Jak říká agronom Roman Veverka, mezi prvními vstoupili do uhlíkového programu, na svých pozemcích uplatňují principy precizního zemědělství, zkouší další nové postupy, odrůdy i přípravky.
Společnost Agrijan hospodaří zhruba na 1300 ha na Mladoboleslavsku a Mělnicku, zabývá se výhradně rostlinnou výrobou. „Dnes nejsou lidé ochotni pracovat v živočišné výrobě, zároveň ji v obci ani tolerovat,“ vysvětlil současnou situaci agronom s třicetiletou praxí, který dříve pracoval na pozici zootechnika. V rámci možností se snaží o co nejvíce pestrý osevní postup. Na 500 ha pěstují ozimou pšenici, zhruba na 150 ha cukrovou řepu a na podobné ploše i ozimou řepku, 100 ha zaujímá kukuřice na zrno a siláž, shodně na 75 ha pěstují jarní ječmen a vojtěšku, 50 ha osévají jarní pšenicí, 20 ha sójou, dále pěstují hrách, občas semenářské porosty trav či svazenky a asi 60 ha patří loukám. Výnosy se odvíjí od bonity půdy, kterou mají od písčité až po těžké jíly. U pšenice tak dosahují výnosů od 5 do 8 t/ha, u jarního ječmene se pohybují na úrovni 6,5 t/ha, u ozimého ječmene mezi 7 až 9 t/ha, cukrovka dává zhruba 75 t/ha, řepka do 3,5 t/ha. „Řepky posledních pět let nejdou. Je to způsobené změnou klimatu i omezováním účinných látek,“ zdůraznil Roman Veverka. Škůdce je obecně čím dál tím náročnější v porostech likvidovat, především u řepky a cukrovky, v obilninách zatím nejde o zásadní problém (podzimní ochrana proti přenašečům viróz funguje a kohoutci bývají pouze lokální záležitostí). Agronom ale očekává další restrikce a do budoucna stále náročnější systém ochrany rostlin a pěstování plodin obecně, například i v souvislosti s vymezením maximální velikosti půdních bloků. Týká se to podle něj Evropy, celý svět jde jiným směrem a Evropa se stává čím dál tím méně konkurenceschopnou.
Velkým tématem byly pro podnik kroupy – v loňském roce na některých pozemcích přišly až třikrát. Podle Romana Veverky obvykle padají lokálně, zatímco loni to bylo v 10km pruzích a škody ohromné. Podnik je naštěstí proti kroupám pojištěn, pouze ale na střední úrovni, která zajistila zhruba pokrytí nákladů na pěstování postižených plodin.
Klasické písky za Jizerou jsou původem zelinářské půdy, kde se používala závlaha. Dnes na nich podnik pěstuje polní plodiny, ale je třeba volit takové, které si poradí s nedostatkem vláhy. Jde zejména o vojtěšku a část ozimých obilnin, jež mohou utéci jarním přísuškům (na těchto pozemcích dosahují nižších výnosů). Na tyto plochy orientují i některé ze zákona stanovené úhory. Na lepší půdy patří většina produkčních plodin. Kolem vodního toku (Jizera + Káranský vodovod) mají louky, které z důvodu ochranného pásma nesmí hnojit a jinak podporovat, pouze je sekají a suší. Tyto louky jsou také zařazeny do uhlíkového programu, a to již třetím rokem. Velkou výhodou pro podnik je (vzhledem k absenci živočišné výroby) možnost uplatnění produkce luk a některých plodin okolním farmářům a zpracovatelům: seno chovatelům koní, vojtěšku pro výrobu granulí, kukuřici a sóju do krmných směsí, kukuřičnou siláž pro bioplynové stanice… Tímto způsobem se nejen zhodnocuje produkce, ale i podporuje místní zemědělský sektor.
Pestrá členitá krajina si vybírá svoji daň erozně ohroženými plochami, do kterých spadá zhruba 80 % půd společnosti Agrijan. Používají proto povolená půdoochranná opatření. Pod cukrovku nebo sóju podrývají, u kukuřice zkoušejí zúžené řádky na 45 cm. Toto opatření lze využít ale pouze pro silážní kukuřici, pro zrnovou nejsou adaptéry na sklizeň. Strip-till nepoužívají, u této technologie nevidí agronom požadované výsledky: zvyšuje náročnost na herbicidní ochranu, navíc prohlubuje problémy s hraboši, kterých mají na svých pozemcích hojně. Dva až tři tisíce děr na hektar znamená vysokou náročnost na aplikaci rodenticidních přípravků, navíc podle agronoma málo efektivní.
Z hlediska zpracování půdy využívali posledních dvacet let zejména bezorebné technologie. Posední tři roky se vracejí zhruba na 200 ha k orbě, díky níž dokážou lépe zapravit velké množství posklizňových zbytků například po kukuřici nebo cukrové řepě. Jak zdůraznil agronom, posklizňové zbytky jsou pro podnik velmi důležité, dodávají do půdy organiku, které nemají nadbytek. Jako nadstavbu využívají někdy i slepičí hnůj a další organická hnojiva, pravidelně pozemky také vápní (většinu polí mají s kyselým pH). Při operacích na polích využívají moderní nástroje v rámci precizního zemědělství.
Pokud jarní ječmen neodpovídá sladovnické kvalitě, znamená to pro podnik finanční ztrátu až 2000 Kč na tunu této plodiny. Tento problém, zejména v souvislosti s vysokým obsahem dusíkatých látek v zrnu (12–13 %), se opakovaně objevoval i u společnosti Agrijan. „Hnojíme pod limity dané pro ječmen a stejně máme dusík vyšší,“ vysvětlil agronom. Tento nadbytek dusíku je často vázán na půdu, přičemž v některých oblastech se tento problém vyskytuje výrazněji než v jiných. Jedním z efektivních řešení se ukázal přípravek Aucyt Start od společnosti Chemap Agro, s. r. o., který disponuje vyšším obsahem fosforu a mikroprvků obohacených o novou účinnou látku ze skupiny syntetických derivátů cytokininů. Aplikovaný na počátku odnožování v dávce 2 l/ha pomohl výrazně zlepšit kořenový systém rostlin a podpořil vznik jedné až dvou nových odnoží. To vedlo k většímu počtu zrn na rostlinu a zvýšení výnosu o 5 až 10 %, v závislosti na daném ročníku. Zředění dusíkatých látek znamenalo, že kvalita ječmene se dostala na úroveň sladovnických požadavků (N-látky na úrovni 11,5 %). Tento přípravek aplikují na celé ploše jarního ječmene, a to již třetí rok. Podle agronoma je efekt více než patrný – v rámci pokusů byly vyhodnoceny pruhy ošetřené a neošetřené přípravkem, přičemž u ošetřených ploch bylo patrné nejen zlepšení kvality, ale i lepší habitus rostlin – více odnoží a zdravější, zelenější rostliny.
Spolupráce se společností Chemap Agro si agronom váží a oceňuje jejich profesionální poradenství. Vedle Aucytu Start zkoušejí také kombinované listové hnojivo se zvýšeným obsahem fosforu a zinku K3, a to do kukuřice a cukrové řepy. Aplikace probíhá v dávce 3 l/ha v časných vývojových fázích (čtvrtý až šestý list). V loňském roce nemohli vzhledem k poškození rostlin od krup porosty vyhodnocovat, předloni zaznamenali po aplikaci zvýšení výnosů. Plošně do obilnin používají také elementární síru – Folit Síra 800 SC. Ta jim s dalšími mikroprvky jako jsou zinek, hořčík či mangan vychází na základě laboratorních rozborů většinou deficitně a listovou výživou ji lze efektivně doplnit.
Ceny komodit pod hranicí rentability, redukce dotací, zvýšení nájmů, daní z nemovitostí … Současná situace není pro zemědělce ideální a ekonomické podmínky přinášejí každodenní výzvy. „Potřebovali bychom, aby se veřejné mínění otočilo ve prospěch zemědělce,“ říká Roman Veverka s tím, že zemědělství je základním pilířem naší společnosti, což si mnozí neuvědomují. Při otázce na generační obměnu zaměstnanců se netají agronom tím, že v zemědělství zůstávají lidé, které tento obor baví a získat mladé lidi ze škol není jednoduché. Nepřispívá k tomu ani blízkost velkého výrobce automobilů. Na druhou stranu inovativním přístupem hledají cesty, jak aktuální situaci v zemědělství čelit. A to by bez obměny techniky, kdy i pro letošní rok plánují zakoupit nové stroje, a uplatňování nových postupů a technologií nebylo možné. Počítá se každý krok správným směrem, jedním z nich je i například aplikace Aucytu Start pro stabilní sladovnickou kvalitu ječmene.*
