Zemědělské družstvo Rousínov hospodaří v Jihomoravském kraji zhruba na 1220 ha půdy, z nichž asi 1190 představuje orná půda a zbytek jsou trvalé travní porosty. Hlavní činností družstva je rostlinná výroba se zaměřením na výrobu tržních plodin. Dobré zkušenosti ve zdejší zvlněné zemědělské krajině mají s odrůdou řepky Umberto KWS, která poskytuje v nepříznivých letech průměrný výnos, v příznivých nadprůměrný, převyšující čtyři tuny z hektaru.
ZD Rousínov zaměstnává 14 lidí, kromě rostlinné výroby se zabývá také opravami a úpravami zemědělských strojů v prostorách mechanizačního střediska ve Slavíkovicích.
Podle agronoma podniku Ing. Pavla Juháse pěstují zhruba 400 ha ozimé pšenice, asi 250 ha řepky, kolem 350 ha jarního ječmene, pro zpestření zahrnují do osevního postupu zhruba 100 ha jetele nachového, kolem 50 ha sóji a asi 23 ha cukrové řepy. Strojový park mají vlastní, jen například pro cukrovku využívají služby. Dříve pěstovali také 180 ha kukuřice na zrno, od které již upustili, protože nebyla vhodnou předplodinou pro jarní ječmen. Ten tady zpravidla dosáhne sladovnické kvality a ekonomicky se podniku vyplatí více než kukuřice. Kvůli protierozním opatřením na polích v kopcovité krajině s nadmořskou výškou 240 až 260 m nemohou orat. „Bez orby se nám nedařilo zapravit organickou hmotu z kukuřice tak, aby to nemělo vliv na zdravotní stav následné plodiny – jarního ječmene. Organická hmota se rozkládala pomalu a ječmen po kukuřici výnosově poklesl o dvě tuny z hektaru proti klasickým obilním předplodinám,“ uvedl hospodář. V posledních letech je tu také problém s výskytem hraboše. Na podzim 2023 museli zlikvidovat zhruba polovinu založených porostů řepky a asi čtvrtinu řepky v jednom z katastrů. „Přestali jsme pěstovat meziplodiny, které sloužily jako velkovýkrmna pro hraboše, místo nich máme zhruba na 60 ha zelené úhory,“ podotkl agronom. Půda je tu na svažitých polích těžší, méně výtěžná, s pozdnějším nástupem jara než například na Hané. „Je pro nás bezpečnější pěstovat ozimé varianty plodin, podzim je pro nás vláhově jistější,“ uvedl Ing. Juhás. V podniku pracuje jako agronom od roku 2015 a jak říká, někdy je potřeba ke zkušenostem nabitým v praxi ještě šestý smysl, aby práce na poli proběhly ve správném termínu. „Největší zle nám tu dělá sucho a hlodavci,“ dodal.
Již čtvrtým rokem v ZD Rousínov pěstují hybridní odrůdu řepky Umberto KWS, kterou po dobrých zkušenostech postupně rozšířili na více než polovinu pěstebních ploch řepky. „Každý region by měl podle mě mít vlastní odrůdu, která dobře reaguje na místní podmínky. U nás vychází Umberto KWS jako číslo 1. V horších ročnících skončil s průměrným výnosem, v optimálních podmínkách poskytl 4,2 t/ha, zatímco jiné odrůdy daly 3,5 t/ha,“ uvedl agronom. „Se zhruba 150 ha řepky Umberto KWS patří ZD Rousínov k největším pěstitelům této hybridní odrůdy v Jihomoravském kraji,“ dodal Ing. Jan Pazdera, zástupce KWS pro tento kraj. Odrůda Umberto KWS vyniká trojitou ochranou výnosu. Díky genům RLM 3 a 7 je odolnější proti Phoma, má zvýšenou toleranci k Verticillium a tzv. S-POD funkce zajišťuje vysokou odolnost proti pukavosti šešulí a garantuje tak minimální ztráty semen před sklizní a během ní. „Při zavádění na tuzemský trh jsme na Umberto KWS hodně vsadili a pořád je naší vlajkovou lodí. Dokáže si poradit se suchem i těžšími půdami a díky vysoké schopnosti regenerace se snáze vyrovná s poškozením podzimními škůdci,“ vysvětlil Ing. Pazdera. Řepku Umberto KWS nebylo v rousínovském podniku potřeba na podzim ošetřit morforegulátory, v předjaří měla slabší habitus, na kterém se podepsal i teplý podzim s tlakem dřepčíků a mšic. „Tahle odrůda ráda využije dobrých klimatických podmínek, ale umí bojovat i s těmi nepříznivými. Zdravotní stav bývá perfektní a díky nepukavosti šešulí lze sklizeň rozložit a vytvořit tak logisticky širší okno,“ uvedl Ing. Juhás.
Předplodinou řepky je na pozemcích ZD Rousínov většinou ozimá pšenice. V poslední době přichází v létě přívalové deště, po kterých je půda extrémně utužená, a podzim je naopak suchý. Před setím řepky půdu zpracovávají radličkovými kypřiči do hloubky 15 až 20 cm, rok předem půdu podrývají, což pomáhá eliminovat hraboše. Na polích staví také berličky pro dravce. „Bohužel zemědělci v okolí hospodaří jinak a hraboši k nám od nich zase přebíhají, je to nekonečný boj. Rodenticidy už nepoužíváme, protože cena Stuttoxu zůstala stejná, ale není účinný, navíc tu máme ještě křečka,“ dodal Ing. Juhás. Po nakypření urovnají povrch kompaktorem, nahnojí a poté zasejí. Pro letošní sezónu stihli koncem srpna zaset dvě třetiny naplánovaných ploch řepky, poté přišly přívalové deště, které na precizně připravené půdě vytvořily půdní škraloup. Následně měsíc a půl nepršelo a i v důsledku velkého tlaku hrabošů přišli o polovinu osetých ploch. Ostatní pozemky jsou hraboši zasažené do 25 %. Podnik ZD Rousínov využil službu Rape Seed Service, kdy společnost KWS podpoří pěstitele řepky v případě totální likvidace porostu. Stačí nahlásit škodu prostřednictvím aplikace my KWS, příčina škody nehraje roli. „Podle poškození kompenzujeme pěstitelům ztrátu slevou na další osivo řepky pro následný zásev. Snažíme se tak pěstitele motivovat k pěstování řepky, jejíž plocha v tuzemsku pro letošní sezónu poklesla zhruba o dvacet tisíc hektarů,“ doplnil Ing. Pazdera.
V loňském roce v podniku dlouho čekali na plné dozrání plodin. Na svažitých pozemcích porosty dozrávaly od nejvyššího bodu na poli po nejnižší kvůli přívalovým srážkám, které stékaly do nižších míst pozemku. Pak přišly v polovině července tropické teploty a porosty tzv. usmažily. Od 17. července sklízeli velmi rané odrůdy pšenice, pak jarní ječmen a následně řepku. „Loni řepka poskytla průměrný výnos 3,4 t/ha, ale vzhledem k velkému poškození hraboši na některých plochách to považuji za dobrý výsledek,“ uvedl agronom. Od konce července do poloviny srpna 2023 tady vydatně pršelo, a protože se žně protáhly, stihli zasít dvě třetiny plánované plochy řepky. V následném suchém období se řepce podařilo vzejít. Preemergentní ošetření nevyužívají, herbicidní ochranu aplikovali v první polovině října. Kvůli teplému podzimu byl také velký tlak mšic. „Za loňský rok jsme v červených číslech kvůli drahým hnojivům a naopak nízkým výkupním cenám za komodity jako před 30 lety,“ uvedl Ing. Juhás. „Mrzí mě to, že ačkoli se snažíme být co nejlepšími hospodáři a naše produkce je kvalitní a zdravá, hlídaná státem, dováží se sem nekontrolovaná produkce z východu. Pro Evropu sloužíme jako taková popelnice, do které mohou vyvézt svoji nadprodukci nebo to, co by se u nich neprodalo. My pak musíme bohužel prodávat také za cenu odpadu,“ dodal.
Úvodní foto: Agronom Ing. Pavel Juhás (vpravo) spolupracuje s Ing. Janem Pazderou, zástupcem KWS pro Jihomoravský kraj Foto Lucie Poláková
