Fuzariózy klasů pšenice patří celosvětově mezi nejvýznamnější choroby v mnoha oblastech pěstování pšenice, včetně České republiky. Onemocnění způsobuje komplex druhů rodu Fusarium. Druhové složení a frekvence výskytu jednotlivých druhů mimo jiné závisí na klimatických podmínkách ročníku a konkrétní lokalitě. Napadení klasů vede k výnosovým ztrátám a ovlivňuje i technologickou a hygienickou kvalitu.
Mezi významné producenty mykotoxinů na pšenici patří druhy F. graminearum a F. culmorum, které produkují trichotheceny typu B. Nejvíce sledovaným mykotoxinem z této skupiny je deoxynivalenol (DON), setkat se můžeme i s dalším trichothecenem typu B, kterým je nivalenol (NIV). DON patří k méně toxickým trichothecenovým mykotoxinům, je ale považován za indikátor možného výskytu dalších toxičtějších trichothecenů. Významným mykotoxinem produkovaným druhy F. graminearum a F. culmorum je rovněž zearalenon (ZEA) a jeho deriváty. Další mykotoxiny patřící do skupiny trichothecenů A (T-2 a HT-2 toxiny a další) jsou produkovány zejména patogeny F. sporotrichoides, F. langsethiae a F. poae. Globální oteplování a klimatické změny přispívají k rozšiřování dříve méně běžných druhů fuzárií. Podle našich poznatků se na území České republiky nyní vyskytují na pšenici s největší četností druhy F. poae a F. graminearum. Píše o tom spolu s dalšími autory Ing. Jana Chrpová, CSc., z Národní ho centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., v Úrodě č. 5/2025.
Škodlivost napadení pšenice patogeny z rodu Fusarium spočívá v redukci výnosů, snížení jakosti a především v akumulaci mykotoxinů v zrnu. Přítomnost mykotoxinů v potravinách a krmivech může způsobit chronickou nebo akutní mykotoxikózu u zvířat i lidí. Deoxynivalenol (DON), běžně známý jako vomitoxin, způsobuje odmítání potravy, průjem, alimentární krvácení a kontaktní dermatitidu. Zearalenon (ZEA) má estrogenní účinky a snižuje reprodukční schopnost domácích zvířat.
Již 1. července 2024 vstoupily v EU v platnost nové nebo snížené maximální limity pro mykotoxiny deoxynivalenol (DON) a T-2/HT-2 toxin. Tyto maximální limity byly začleněny do evropského nařízení o kontaminujících látkách (EU) 2023/915 jako pozměňující nařízení – nařízení Komise (EU) 2024/1022 (deoxynivalenol) a nařízení Komise (EU) 2024/1038 (toxin T-2/HT-2), připomíná autorka.*
Úvodní snímek: Klas infikovaný fuzáriem Foto Šárka Bártová
