Do novelizace zákona č. 334/1992 Sb. „o ochraně zemědělského půdního fondu“ (ZPF) z července 2024 (dále jen zákon) nebyly náležitosti pedologického průzkumu v legislativě blíže specifikovány. Jednou z povinných příloh dokládaných při realizaci kteréhokoliv záměru na ZPF vyžadující skrývku, či popis stavu půdy, byly pouze „výsledky pedologického průzkumu“. Bylo tedy potřeba blíže specifikovat, jak má takový průzkum vypadat a co má obsahovat. Právě tomu se věnují odborníci z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i., v aktuálním díle seriálu pravidelně zařazovaného v časopise Úroda.
Popsané „vakuum“ v požadavcích na pedologický průzkum způsobovalo nejednotnost a často i nekvalitu dodávaných materiálů. Za pedologický průzkum byl mnohdy předkládán průzkum geologický, který však řeší „zeminy“, nikoliv půdu, její kvalitu a profilaci. Některé přístupy odvozovaly skrývky od kódu bonitované půdně ekologické jednotky, jiné zase dokládaly průzkum výkopem polosondy bez popisu půdní stratigrafie. Zmíněná novela zákona půdní průzkum v §9, odst. 6, písmenu g blíže upravuje, resp. nyní jsou již požadovány „výsledky pedologického průzkumu splňujícího náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem“. Tím je vyhláška č. 271/2019 Sb., jejíž novela v blízké budoucnosti potřeby průzkumu vydefinuje.
Základní informací, již musí průzkum obsahovat, je vymezení plochy, které se konkrétní záměr týká. V případě realizace stavby, tedy trvalého odnětí půdy ze ZPF, je třeba vyjmout plochy trvalého zakrytí půdy. I přes odborné námitky k tomuto přístupu, především v případě pozemků v intravilánu atd., mohu část pozemku nedotčenou stavbou ponechat v ZPF. Tyto plochy jsou tak stále pod ochranou zákona a nesmí být poškozovány či nezemědělsky využívány. Terénní práce během pedologického průzkumu zahrnují sondáž pomocí sondovací tyče, nebo výkop sond/polosond. V obou případech musí být provedeny záznam bodu v mapě a fotodokumentace s přiloženým měřítkem, nejlépe metrem. Klasifikace a popis půdy by měly být provedeny podle platné Taxonomické klasifikace (Němeček a kol. 2021) a měly by zaznamenat mocnosti a sled horizontů, jejich kvalitativní popis (zrnitost, obsah skeletu, zamokření aj.) a dále pak označení půdního typu a subtypu. Hustota sondáže by měla odpovídat heterogenitě půdy. Tu lze orientačně zjistit dohledáním kódu/ů BPEJ. Pakliže jich je v místě více, je třeba tomuto přizpůsobit i počet a umístění sond. V případě dočasného odnětí půdy například pro realizaci výrobny elektrické energie z OZE musí být pedologickým průzkumem popsána kvalita půd v celé ploše záměru, nikoliv jen v místech výraznějšího zásahu do půdního profilu. Důvodem je plánovaný návrat půdy do ZPF. Průzkum tak definuje i cílový stav a podmínky pro realizaci rekultivace požadované zákonem po skončení dočasného odnětí.
Závěr průzkumu vycházející z realizovaných sondážních prací musí obsahovat vymezení mocnosti skrývky, či skrývek svrchní kulturní vrstvy půdy (ornice/drnového horizontu) a dále pak zhodnocení kvality níže uložených zúrodnění schopných zemin. Jestliže se jedná o kvalitní zeminy, obsahuje pedologický průzkum i mocnost a plošné vymezení skrývek těchto zemin. Pokud zeminy kvalitní nejsou, musí i toto závěr průzkumu obsahovat, včetně zdůvodnění, proč tomu tak je.
Informace přináší únorové vydání časopisu Úroda (2/2025) v článku Ing. Tomáše Khela a Ing. Jana Vopravila, Ph.D., z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i.*
Úvodní fotografie: Dokumentace stratigrafie půdy na profilu kopané sondy Foto Tomáš Khel
