
„Přijel jsem sem vlastně kdysi na rande,“ říká s nadsázkou. Dnes je to už téměř třicet let, co se podílí na chodu farmy, která nese odkaz židovské rodiny, jejíž osud byl zásadně poznamenán dějinami 20. století.
Statek patřil rodině Löwy, která o něj během války a následných let přišla. Rodinný majetek byl po roce 1989 vrácen a začal postupně ožívat. Dnešní generace navazuje na práci předků, i když cesta zpět nebyla jednoduchá. „Když proběhla restituce, statek byl v troskách. Původně měl velkostatek asi 180 ha zemědělské půdy, 180 ha lesa a dva malé rybníky,“ popisuje Michal. Dnes farma hospodaří na bezmála 600 hektarech půdy, 250 hektarech lesa a má čtyři rybníky a tůně, což je důkazem dlouhodobé práce i strategických rozhodnutí, jako byl postupný nákup půdy. Historie rodiny, včetně transportů během války, je stále přítomná. „Člověk si to uvědomuje čím dál víc,“ dodává. Ale ani Michal nepřišel na statek bez příběhu, jako mladý muž byl ligovým fotbalistou, dosud je sportovcem tělem i duší a disciplína je součástí jeho DNA. To se při náročné, časově neomezené práci na statku hodí každý den.
Ačkoliv Michal Löwy není původem z rodiny, stal se její pevnou součástí. Farmu dnes vede ve spolupráci s tchánem, kterého od počátku vnímá jako klíčovou osobnost. „Je to člověk, ke kterému vzhlížím. Není studijní typ, ale vše si „osahá“, vyzkouší a dokáže vyřešit,“ říká. Vztahy na farmě nejsou vždy jednoduché, ale stojí na respektu a společné práci pěti loajálních a schopných zaměstnanců. Významnou roli hraje i Michalova žena, která se stará o administrativu a chod podniku.
Farmu tvoří kombinace rostlinné a živočišné výroby. Aktuální zásev je asi 200 ha ozimé pšenice, 145 ha ozimého ječmene, 135 ha řepky a asi 40 ha kukuřice, zbytek pícniny a TTP. Zvířata zahrnují přibližně 370 kusů mléčného i masného skotu a menší stáda dalších druhů. Michal si zakládá na efektivitě a inovacích. Velkou roli hrají například úsporné technologie zpracování půdy a minimalizace přejezdů, které šetří čas i náklady. „Na 100 hektarech mi to ušetří stovky hodin práce a tisíce litrů nafty,“ vysvětluje.
Jednou z klíčových plodin je řepka, konkrétně hybrid LG Aspect, se kterou má velmi dobré zkušenosti. Cení si výnosové stability, nepukavosti šešulí a s ní spojené svobody ve sklizni. „Dřív jsem musel porosty lepit, dnes to nedělám vůbec. Řepka drží a nepuká,“ popisuje. Na některých polích dosahuje výnosů přes 6 t/ha,což považuje za špičkový výsledek. Velkou poradenskou oporou pro hospodáře jsou zaměstnanci partnerské společnosti TRIO-D, spol. s r. o. „Obrovsky si cením osobního přístupu. Testujeme společně účinnost přípravků na ochranu rostlin, já poskytnu pole, oni mně informace. Doporučují mi odrůdy na míru do našich podmínek, děláme společný ‚byznys‘. Fungujeme oboustranně, ještě nikdy se mi nestalo, že bych toho litoval, vyplácí se to oběma stranám,“ nadšeně konstatuje Michal.
Zemědělství podle Michala není jen o technologii, ale hlavně o rozhodování. „Když se rozhoduje o milionech, rozklepou se kolena úplně každému,“ přiznává. Velkou roli hraje počasí, škůdci i lidský faktor. Přesto ho práce stále naplňuje. „Nedokážu si představit, že bych dělal něco jiného,“ říká otevřeně.
Statek v Kunějovicích není jen výrobní jednotka. Je to místo s příběhem – o rodině, historii i návratu k hodnotám. Michal Löwy dnes pokračuje v práci, která začala před téměř dvěma stoletími. A přestože se technologie mění, základ zůstává stejný: vztah k půdě, respekt k minulosti a chuť budovat něco, co má smysl. A to nejen v rámci rodinného hospodářství. Manželé jsou komunitně angažovaní, aktuálně se těší z velkého úspěchu obce Všeruby, kde také hospodaří. Obec byla 30. dubna vyhlášena Vesnicí roku Plzeňského kraje. Porota ocenila vedle kvality společenského života i péči o krajinu a promyšlený rozvoj obce. Stopa rodiny je nejen hluboká, ale i trvalá.*
Ing. Milena Mařáková
Limagrain Česká republika


