V malé obci Krychnov u Kolína se rozprostírají pozemky rodinné farmy Korábkových. V současnosti Korábkovi obhospodařují zhruba 125 hektarů zemědělské půdy. Zaměřují se zejména na rostlinnou výrobu. Na polích pěstují především ozimou pšenici, řepku, mák, hrách a inkarnát. Zařazují také meziplodiny, které zkoušejí i v pokusech, a ověřují nové pěstitelské technologie. Agronomické práce zastává majitel Ing. Vít Korábek.
Kořeny hospodaření na farmě spadají do dávné minulosti. Zemědělské činnosti se věnovali předkové Korábkových až do poloviny minulého století, kdy o možnost hospodařit na rodinném statku přišli. Na začátku devadesátých let navázali prarodiče Ing. Korábka na rodinnou tradici. V současnosti na statku vypomáhá celá rodina.
Farma leží na okraji Polabské nížiny v mírně zvlněném terénu v nadmořské výšce kolem tří set metrů. Zhruba na sedmdesáti procentech výměry jsou velmi úrodné středně těžké černozemě a na zbytku se nacházejí těžší hnědozemě. Problém představuje skutečnost, že ve zdejší oblasti na jaře málo prší. Loni od března do července tu spadlo jen asi šedesát milimetrů. Na farmě pečují o půdu. I když pozemky mají zásadité podloží, je podle rozborů půdy potřeba vápnit. Používají jemně mletý dolomitický vápenec. Veškeré polní práce na farmě zvládají vlastními silami. Loňské žně v podniku proběhly rychle a bez komplikací. Jak uvedl Ing. Korábek, u pšenice sklizené z plochy 48 hektarů se hektarové výnosy pohybovaly nad osmi a půl tunami až k devíti tunám. Řepku v této oblasti nepoškodily pozdní jarní mrazy a poskytla z plochy 24 hektarů v průměru 3,75 t/ha. Na deseti hektarech pěstovali inkarnát na semeno a na jedenácti hektarech měli množitelský porost pelušky. Také množili kostřavu červenou, která poskytla zhruba 0,7 t/ha. Loni zaseli na deseti hektarech množitelský porost ozimého hrachu. Dlouhodobě se také věnují máku, který pěstují jak jarní, tak i ozimý. Loni mák zaujímal celkem asi třicet hektarů, z toho jedenáct hektarů ozimý. Pěstovali jen bělosemenné odrůdy, u jarního máku Orel a u ozimého Pan. Zatímco porosty jarního máku nepoškodily jarní mrazy, u ozimého kvůli citlivé vývojové fázi k poškození došlo. V případě jarního máku se podařilo sklidit přes tunu na hektar, zatímco u ozimého jen zhruba 0,7 t/ha. Celkově ale byl s výsledky posledních žní Ing. Korábek spokojen a uplynulý rok zhodnotil jako dobrý.
Na statku ověřují nové technologie pěstování řepky. Především neošetřují plošně herbicidem, ale jen na okrajích polí. Řepku vysévají společně s pomocnou vymrzající plodinou, což se osvědčilo. Používají směs pohanky, jetele alexandrijského a pískavice řeckého sena. Výsevek směsi dosahuje jedenácti kilogramů na hektar. Vzejde řídký porost, který nedusí rostliny řepky. Přes zimu pomocná plodina vymrzne. Pro současnou sezónu řepku s pomocnou plodinou zaseli 18. srpna 2024. Meziřádková vzdálenost dosahuje 38,5 cm. Vysévají se dva řádky řepky o rozteči 12,5 cm a dva řádky pomocné plodiny. Výsevek řepky dosahuje 0,7 výsevní jednotky. Tímto způsobem se především omezí riziko eroze, potlačí se plevele, zabrání se vyplavení dusíku nebo se zlepší infiltrace vody. Tuto technologii bez použití herbicidů už úspěšně uplatňují třetím rokem.
Za účelem ozelenění pěstují na farmě hlavně meziplodiny. Na polích mají také kvetoucí úhory. Letos založili rozsáhlý pokus s různými variantami meziplodin a také s odrůdami čiroku a béru. Pokusy letos založili 1. srpna. Ideální by bylo zaset meziplodiny ihned po sklizni hlavní plodiny, ale to se dá těžko stihnout. K výhodám pěstování meziplodin mimo jiné patří snížení teploty půdy a zlepšení vsakování vody. V pokusech zkoušeli několik variant zakládání porostů meziplodin. Jednalo se o 1. setí podmítačem s přísevem do strniště ječmene, 2. setí podmítačem s přísevem do strniště pšenice, 3. setí do nepřipravené půdy a 4. zakládání porostů do podmítky.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 6/2025.
Úvodní foto: V provozu i v pokusech ověřují různé směsi meziplodin Foto Hana Honsová
