Na návštěvě moderních polských farem

Polské zemědělství po druhé světové válce uniklo kolektivizaci v podobě, jakou známe z bývalého Československa. Soukromé hospodaření tu nezaniklo a po roce 1989 měly rodinné farmy na co navázat. Vedle soukromých zemědělských podniků v Polsku dodnes fungují státní statky, z nichž vznikly velké moderní podniky. Se zemědělstvím u našich polských sousedů se mohli seznámit tuzemští farmáři v rámci zahraniční odborné exkurze Moderní farmy v Polsku – rostlinná výroba.

Odbornou exkurzi uspořádal v polovině října Zemědělský svaz ČR pod patronací Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství.

Silný hlas zemědělců

Slezské vojvodství v jižní části Polska, kam směřovala dvoudenní odborná exkurze, patří k oblastem s bohatou historií, kde se mísí polské, české i německé vlivy. Program odborné exkurze navrhl Ing. Miroslav Šustek ze společnosti Farmtec a. s., který se rovněž zhostil překladu. Jak vysvětlil, výživa národa je v Polsku na prvním místě, proto mají zemědělci ve státě silný hlas. Polsko má přes 38 milionů obyvatel, z toho je přibližně 1,2 milionu zemědělců. Ve státní politice proto mají silný hlas a nemají některá omezení, s nimiž se potýkají tuzemští farmáři. V Polsku existuje mimo jiné systém zemědělského sociálního pojištění.

Státní statek

První z navštívených polských farem byl Kombinat Rolny Kietrz Sp. z o. o., který vznikl v roce 1962 spojením státních statků a zůstal po roce 1989 státním podnikem. Hospodaří na 8500 hektarech zemědělské půdy a od roku 2013 k němu patří i hřebčín s huculskými koni v Gładyszówě s dalšími zhruba 300 hektary. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 450–700 mm. Na statku pěstují ozimou pšenici potravinářskou i krmnou (4476 ha v roce 2025), kukuřici na zrno (2331 ha) i na siláž (754 ha), řepku (931 ha) a cukrovku (1032 ha), dále sóju (491 ha), vojtěšku (457 ha) a jílek mnohokvětý (355 ha). Pole nedělí na třicetihektarové půdní bloky jako v ČR, průměrná velikost honu dosahuje 100 hektarů. Půdním typem je převážně hnědozem. Průměrně za poslední tři roky v podniku dosáhli výnosu pšenice kolem 9,84 t/ha, v roce 2024 však 500 ha pšenice poškodily kroupy. U řepky docílili průměrného výnosu za tři roky 5,38 t/ha. U cukrové řepy dosáhli v tříletém průměru výnosu 92,51 t/ha při 16% cukernatosti. Statek patří k největším producentům cukrovky v Polsku, cukrovku dodávají také do tří cukrovarů v ČR. Farma dělá pokusy s odrůdami pšenice, které vysévají ve dvou termínech – v září a na přelomu listopadu a prosince. Získané výsledky pomáhají vybrat nejvhodnější odrůdy pro rané i pozdní setí, včetně potravinářských s důrazem na kvalitu lepku. Statek zakládá rovněž pokusy s cukrovkou, převážně konvenčními odrůdami, ale i Conviso Smart. U cukrovky využívají variabilní setí s hektarovým výsevkem 60–140 tisíc jedinců. Problém představuje plevelná řepa, kterou vytrhávají manuálně i mechanicky. Cukrovku rovněž plečkují. Statek využívá v rámci agrotechniky klasické zpracování půdy orbou, bezorebný systém s hloubkovým kypřením a pásové zpracování s využitím meziplodin. Na statku uplatňují variabilní hnojení podle zásobenosti půd živinami a využívají satelitní mapy s podkladem NDVI k optimalizaci dávek dusíku. V posledních letech podnik řeší i silný výskyt hrabošů, proti nimž používá návnadové obilí.*

Celý článek najdete na Na návštěvě moderních polských farem - trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz

Úvodní foto: V osivářském podniku Danko Hodowla Roślin v Modzurówě si účastníci exkurze prohlédli posklizňovou linku od příjmového koše po finální čištění a balení do big bagů Foto Lucie Poláková