Menu
e-shop
Při návštěvě rodinné farmy Aleny a Petra Nouzových v Dolní Pěně jsem měla pocit, že by se o nich dala bez nadsázky napsat celá kniha. Jsou zkušenými pěstiteli tradičních polních plodin, ale věnují se také pěstování jahod, kmínu kořenného, lnu olejného, máku modrého a ostropestřce mariánského. Jejich specialitou a přímo srdeční záležitostí jsou za studena lisované oleje z vlastní produkce. Do práce na farmě se již zapojili dva starší synové, Petr a Michal.
Ing. Petr Nouza si vždycky přál mít své vlastní hospodářství. ,,Pracoval jsem v družstvu jako traktorista a později agronom a můj tchán byl zootechnik. Nikoho tehdy nenapadlo, že bude někdy možné dostat naši půdu zpátky.“ Krátce po sametové revoluci se sen stal skutečností a Nouzovi začali na 30 hektarech hospodařit. ,,V prvním roce jsme zkoušeli i živočišnou výrobu, ale přiznali jsme si, že nám nefunguje úplně tak, jak bychom si představovali. Krávy jsme prodali sousedovi a zaměřili se čistě na rostlinnou výrobu, kterou jsem vždy chtěl dělat.“ Následovalo náročné desetileté období, kdy Nouzovi dodávali loupané brambory do restaurací, škol a jídelen. Začínali loupat ve čtyři hodiny ráno, Petr Nouza je každý den rozvážel a k práci na poli se dostal až kolem poledne. V té době se výměra farmy zvedla na 70 hektarů. Časem začali přemýšlet, jakou plodinou brambory nahradit. „V roce 1999 mi žena navrhla, že bychom se mohli zastavit u jahodáře v Bavorově a poradit se s ním, jak začít s pěstováním jahod. Když jsme na místě vystoupili z auta, s překvapením jsem zjistil, že má v kufru připravených pět kbelíků na samosběr,“ pobaveně vypráví pěstitel. ,,Jahody jsme začali pěstovat hned v příštím roce.“
,,Koupili jsme frigo sadbu jahod na 25 arů a koncem května ji zasadili. Bylo velké sucho, tak manžel jezdil zalévat sazenice fekálním vozem. S obavami jsme tehdy odjeli na naši ,,poslední“ červnovou dovolenou. Po návratu jsme byli překvapeni, jak výborně se sazenice ujaly. Sklidili jsme pěkný výnos a v dalším roce už jsme vysadili jahody na 1,5 hektaru,“ zavzpomínala Alena Nouzová. ,,Stále jsme však řešili sucho. Měli jsme malý rybníček, tak nás napadlo umístit k jahodám kapkovou závlahu. Pozvali jsme na konzultaci pana Kleina a hrdě ho dovedli k rybníčku. Chvíli se zamyslel a prohlásil, to vám vystačí tak na dva dny.“
Jak mi sdělil Ing. Václav Klein, dodavatel závlahových systémů a hnojiv, jako zdroj vody pro závlahovou síť Nouzovi vybudovali nový rybník o kapacitě zhruba 10 tisíc m3, u kterého je umístěna čerpací stanice. Kapková závlaha je instalována na ploše 25 hektarů a nové kapkovací hadice se na soustavu připojují na tři roky vždy při výsadbě jahod.
V současné době Nouzovi hospodaří na 740 hektarech zemědělské půdy, z nichž 50 ha představují trvalé travní porosty. Osevní plán se v průběhu let ustálil na potravinářské ozimé pšenici, která zaujímá při letošním výsevu největší plochu, a to okolo 200 ha, ozimé řepce se zhruba 140 ha, sladovnickém jarním ječmeni na 90 ha a poměrně nově na sóji se 112 ha. Dalšími plodinami jsou mák modrý, zasetý na 73 ha, len olejný na 5 ha, kmín kořenný na 25 ha, ostropestřec mariánský roste na třech hektarech, jahodám patří pět produkčních hektarů a 1,5 ha nové výsadby.
,,Dlouhodobě jsme pěstovali pouze jednu velmi ranou odrůdu pšenice, konkrétně Sofru. Vzhledem k současnému počasí nám raná odrůda vychází lépe. V době, kdy pozdní odrůdy začínají plnit zrno a přichází většinou horko a sucho, je raná odrůda v podstatě hotová. Opakovaně nám Sofru dávalo výnos mezi 8 a 10 tunami. Jediné, co nás stálo dost úsilí, bylo uhlídat slušný obsah dusíku v zrnu. I to byl jeden z důvodů, proč jsme letos zkusili zasít další tři rané odrůdy,“ vysvětlil Petr Nouza. ,,Sóju pěstujeme už čtvrtým rokem. Když bych ji měl zhodnotit po finanční stránce, aby se její pěstování vyplatilo, musíte mít výnos větší než 2,5 t//ha. My ho míváme i přes tři tuny. Do plusového výsledku hospodaření započítáváme u sóji také to, že je zařazená do kategorie tzv. citlivých komodit a my máme díky ní větší vratku spotřební daně z nafty. Řepka se v poslední době stává nerentabilní plodinou, a proto její pěstování na nějakou dobu chceme přerušit. Máme dost jiných plodin, kterými ji můžeme nahradit.“
Již od roku 1995 používají Nouzovi ke zpracování půdy stroje značky Horsch, jejíž technologie u nich nahradily tradiční orbu, a především díky oběma starším synům se posouvají ještě dál, k preciznímu a regenerativnímu zemědělství. Na všech třech sklízecích mlátičkách mají instalované výnosoměry, z jejichž dat vytváří výnosové mapy. Ty pak slouží spolu se snímky z družice k tvorbě aplikačních map pro variabilní hnojení a setí. Samozřejmě v tomto směru hraje roli i důkladná znalost vlastních pozemků. Vlivem všeho uvedeného se podle Petra Nouzy kromě vyšších výnosů především zlepšila kvalita pěstovaných plodin, největší rozdíl je vidět u obilnin. Přes jeho počáteční nedůvěru v regenerativní zemědělství dnes prakticky všechny jařiny sejí do meziplodiny.
,,Chtěl bych ospravedlnit čistě rostlinnou výrobu, protože někdy slyším od jiných zemědělců, že bez živočišné výroby nemáme hnůj. Dlouhodobě spolupracujeme s chovateli z okolí a hnůj jsme s nimi měnili za slámu. Hlavně jsme jako první začali jezdit pro slepičí trus do blízké drůbežárny. Navíc máme vlastní kompostárnu, kam svážíme bioodpad z 20 obcí a která ročně vyprodukuje až 2000 tun kompostu. Organické hmoty jsme tedy v půdě vždy měli a máme dostatek. Díky tomu již 15 let nepoužíváme minerální fosforečná a draselná hnojiva, pouze dusíkatá,“ shrnul majitel farmy. Na druhou stranu, podotýká Alena Nouzová, je tento systém organizačně i pracovně náročnější než pouhá aplikace minerálních hnojiv, ale vnímají ho jako nezbytnou součást dlouhodobé péče o půdu, ke které patří i pěstování meziplodin.
S pěstováním speciálních plodin mají v Dolní Pěně bohaté zkušenosti. Není tedy divu, že Petr Nouza starší současně s řízením rodinné farmy působí jako aktivní člen představenstva spolku Český kmín, z. s., zatímco jeho syn, Ing. Petr Nouza mladší je členem představenstva Českého modrého máku, z. s. A právě díky jeho aktivitě testují již třetím rokem na svých pozemcích inovativní technologie pěstování máku. Založení porostu modrého máku s podsevem kmínu proběhlo letos na výměře 50 ha technologií no-Till, tedy přímým výsevem do meziplodiny (směsi pelušky a svazenky) bez zpracování půdy strojem Horsch Avatar. Podle Michala Nouzy tyto technologie pomáhají ochraňovat půdu před erozí a zvyšují její odolnost proti suchu, protože lépe zadrží vodu. Dokážou ušetřit část finančních prostředků za nákup hnojiv, se snížením počtu přejezdů pěstitelé mohou uspořit i náklady na pohonné hmoty a zmenšit zhutnění půdy. Loňský výnos máku z přímého výsevu do meziplodiny byl 1,5 t/ha.
Nápad lisovat oleje z části vlastní produkce přišel v době, kdy se Nouzovi začali více zajímat o jejich příznivé účinky na lidské zdraví. Zároveň chtěli mít jistotu, z jaké odrůdy olej pochází a jakým způsobem byla vypěstována. Záměru nahrávala také skutečnost, že během samosběru jahod navštěvuje farmu velké množství lidí, kterým by mohli nabízet i další produkty. V prodejně v areálu farmy je možné zakoupit lněný, makový, řepkový a ostropestřecový olej, lněné semínko, mák modrý, kmín celý a ostropestřec mariánský celý i mletý.
,,Co se týká lnu olejného, pěstujeme odrůdu Libra, která je velmi ceněna pro vysoký obsah omega-3 mastných kyselin oproti jiným odrůdám, jež mohou být šlechtěny na vyšší zastoupení oxidačně stabilnějších omega-6 mastných kyselin, u nichž se tak předchází hořknutí oleje po zpracování. Makový olej nám udělal velkou radost, když v roce 2023 získal první místo v kategorii ostatní výrobky v soutěži Regionální potravina.“
„Vzhledem k velikosti naší farmy a náročnosti pěstovaných plodin bychom nemohli fungovat bez kolektivu skvělých zaměstnanců,“ na závěr dodal Petr Nouza.*
Titulní foto: Petr, Michal a Alena Nouzovi v letošním mimořádně kvalitním porostu kmínu Foto Markéta Kratochvílová
