Ing. Antonín Kintl, (Zemědělský výzkum, spol. s r. o.), popisuje principy využití jetelovin, jako zdroje dusíku skrze biologickou fixaci dusíku a zpravování půdu díky bio-drilingu v kombinaci s přímým setím do mulče předplodiny, kdy byl 29. 3. 2021 založen pokus s pěstováním hořčice bílé (Sinapis alba L.). Cílem bylo zhodnotit vliv meziřádkové vzdálenosti (13,6 a 37,5 cm) na kvalitu a kvantitu produkce hořčičného zrna. Pro založení experimentálních porostů byly využity bezorebné secí stroje – přesný secí stroj Kinze Interplant 8R a Ripper 302. U obou variant setí byl nastaven výsevek 950 tis. jedinců/ha.
Zkušenosti z let dávno minulých se střídáním pěstovaných plodin vyústily v sestavení osevních postupů se základním kamenem v podobě rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae). Právě tyto rostliny jsou charakteristické svou schopností realizace biologické fixace dusíku (BFN), tedy zapojení vzdušného dusíku do biochemických procesů v rostlině a jeho dalšího využití při pěstování následných plodin. Objevení postupu průmyslové výroby amoniaku, dnes označované jako Haber-Boschův proces, přineslo přímou konkurenci přírodním procesům a nahradilo tak získávání dusíku biologickou cestou. S rostoucí cenou vstupních surovin nastala otázka, zda se opět nevrátit k přirozeným zdrojům, tedy k využívání procesu BFN. Důvodem není jen snaha snížit náklady na hnojení, ale i na mechanizační operace, mezi které aplikace minerálních N hnojiv patří.
Při hodnocení zkoušených systémů byl hodnocen výnos zrna, hmotnost tisíce zrn (HTZ), klíčivost a vybrané kvalitativní parametry uvedené v tabulce. Mezi významné ekonomické ukazatele patří výnos zrna, který je zobrazen v tabulce. Získané hodnoty ukazují, že nebyly nalezeny významné rozdíly mezi meziřádkovou vzdáleností. Průměrný výnos 1,95 t/ha byl zjištěn u varianty s meziřádkovou vzdáleností 37,5 cm. Při meziřádkové vzdálenosti 13,6 cm byl výnos 2,04 t/ha.*
Více informací bylo publikováno v ÚRODĚ č. 11/2022.
