Na co stůně současné české travní semenářství

Trávy na semeno se pěstují v českých zemích více než sto let. Toto pozoruhodné odvětví s dosahem do zemědělské i nezemědělské činnosti prošlo zajímavým vývojem. Od obdivovaných políček trojštětu žlutavého na polích Karla Holého v jižních Čechách na počátku dvacátého století přes rožnovskou éru let třicátých a čtyřicátých, kdy Ladislav Brada a Josef Demela za pomoci valašských rolníků rozšířili „travičky“ na 5000 hektarů a Československo se stalo uznávaným vývozcem širokého sortimentu travních semen. Po překonání deprese let padesátých a šedesátých minulého století se travinářství opět nadechlo a ve zcela nových podmínkách se stalo sice nevelkým, ale přínosným odvětvím rostlinné produkce.

Jaký je současný stav, problémy i perspektivy pěstování trav na semeno u nás přiblížil v článku v časopise Úroda doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., ze Spolku pěstitelů travních a jetelových semen, Zubří. K přednostem našeho travinářství podle něj patří nesporně široké spektrum pěstovaných druhů, které se pohybuje kolem dvaceti a je světovou raritou. Právě tato pestrost (mimo dobré kvality) je jedním z důvodů zájmu o naše travní semena. Svědčí o tom údaje Českého statistického úřadu z posledních let, podle kterých převažuje výrazně export našich semen trav nad importem. Naši pěstitelé mají k dispozici dostatek vhodných odrůd všech travních druhů, nejen našich, zapsaných ve Státní odrůdové knize, ale i registrovaných v Evropském katalogu.

V současnosti se u nás pěstuje více než dvě stovky odrůd trav. Bohužel, ne vždy je odrůda s největší pěstební plochou nejvýnosnější, jak ukazuje dlouhodobé šetření. Testy semenářské výkonnosti se již leta v ÚKZÚZ neprovádějí, chybí tedy srovnání tohoto parametru a výběr odrůdy závisí pouze na pěstiteli. Řada našich odrůd trav, především jílků, je na vysoké úrovni – jak po stránce pícninářské, tak semenářské. O odrůdách mezirodových kříženců, Festulolií, lze dokonce hovořit jako o světové špičce. K pozitivním rysům českého travního semenářství lze také počítat skutečnost, že trávy jsou pěstovány (hlavně u tzv. majoritních druhů, tj. jílků, kostřav a bojínku lučního) na větších plochách, což je předpokladem tvorby ucelených partií certifikovaného osiva. K přednostem patří také dobré odborné znalosti našich předních pěstitelů a kvalitní poradenská služba.

Mezi hlavní problémy doc. Cagaš řadí stagnaci a nízkou rentabilitu travního semenářství v posledních více než deseti letech. Dále také nižší zájem o tuto komoditu, nízký stav polygastrů, rostoucí ceny energií i ohrožení pěstování trav na semeno v ekologickém režimu (návrh na nižší dotační podporu ve srovnání s jinými plodinami v rámci strategického plánu společné zemědělské politiky).

Přes tyto problémy je třeba podle autora článku pěstování trav na semeno u nás zachovat a vytvořit předpoklady pro jeho další rozvoj. Důvody jsou jasné: trávy velmi dobře chrání půdní povrch před různým typem eroze, mají kladný vliv na půdní strukturu. Výrazně přispívají k ukládání uhlíku do půdy. Patří do skupiny plodin s velmi malými nároky na pesticidní ošetření.

Více informací přináší lednové vydání časopisu Úroda (1/2023).*