Ve Výzkumném ústavu bramborářském, s. r. o., Havlíčkův Brod (VÚB) proběhl odborný workshop, který se věnoval klíčovým závěrům projektu NAZV č. QK22010194 zaměřeného na integrovanou ochranu proti přenašečům virových chorob v sadbových bramborách a dalších plodinách. Za účasti členů Poradenského svazu „Bramborářský kroužek“ představili řešitelé aktuální poznatky tohoto čtyřletého projektu (2022–2025), který v letošním roce vstoupil do své závěrečné fáze.
Loni vysoký nálet mšic
Hlavním tématem setkání byla aktuální situace v oblasti virových chorob v množitelských porostech brambor. V úvodu workshopu seznámil Ing. Jaroslav Čepl, CSc., ředitel VÚB Havlíčkův Brod, účastníky s patnáctiletým přehledem přihlášených ploch sadbových brambor a podílem neuznaných porostů. Přestože byl v roce 2024 nálet mšic obecně druhý nejvyšší v historii – a u mšice broskvoňové v červnu a červenci dokonce historicky nejvyšší – podíl neuznané sadby činil 10,6 %, což patří k vyšším hodnotám, ale zdaleka ne k nejkritičtějším. Díky využití odolnějších odrůd a uplatnění moderních ochranných technologií se podařilo předejít vážnějším dopadům.
Alternativní postupy jsou účinné
Řešitelským pracovištěm projektu QK22010194 – Integrovaná ochrana vůči přenašečům virových chorob v sadbových bramborách a dalších plodinách – je Česká zemědělská univerzita v Praze, spoluřešitelskými pak Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o., Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., a Poradenský svaz „Bramborářský kroužek“.
Jak uvedl Ing. Petr Doležal, Ph.D., z VÚB, situace u množitelů brambor je čím dál tím komplikovanější. Proti přenašečům virových chorob skončila celá řada účinných přípravků, pomalu končí také hlavní a účinný přípravek určený na desikaci porostů (úč. l. diquat), navíc se nedaří registrovat minerální oleje. Ve své přednášce se proto věnoval alternativním postupům v ochraně sadbových porostů proti přenašečům virových chorob. V pokusech zkoušeli slaměný mulč, netkanou textilii, minerální oleje a jejich vzájemné kombinace. Z přesných polních pokusů ve Valečově i z poloprovozních pokusů je zřejmé, že slaměný mulč významně snižuje nálet mšic (i nejdůležitější mšice broskvoňové) do porostů brambor. K dalším pozitivním efektům slaměného mulče patří regulace teploty a vlhkosti půdy, což zlepšuje mikroklimatické podmínky pro růst rostlin a dochází ke zvýšení výnosu, potlačuje také růst plevelů, po rozkladu navíc přispívá ke zlepšení půdní struktury a úrodnosti, vyzdvihl Ing. Doležal. Z prezentovaných výsledků také vyplynulo, že nejnižší počet rostlin napadených PVY bylo na variantě textilie, dále sláma + olej, sláma, sláma + olej + insekticid a nejhůře dopadla varianta ošetřená pouze insekticidně.
Dočkají se pěstitelé biologických pesticidů?
Chemická ochrana proti mšicím je již v současné době omezená, předmětem výzkumu tak byla také biologická ochrana. Ing. Jiří Nermuť, Ph.D., z Biologického centra AV ČR, v. v. i., se zaměřil především na přírodní látky, které jsou produkovány bakteriemi rodu Xenorhabdus. Výzkum, který již přinesl první výsledky, bude i nadále pokračovat, a to identifikací účinných látek a navazujících procesů. Pěstitelé brambor by se tak mohli dočkat další možnosti ochrany množitelských porostů brambor proti mšicím aplikací biopesticidů.
Podrobné informace k projektu naleznete v květnovém vydání časopisu Úroda (5/2025).*
Úvodní fotografie: Proti přenašečům viróz v sadbových bramborách se hledají nová řešení Foto David Bouma