Mšice pod drobnohledem: možnosti ochrany

Ve Výzkumném ústavu bramborářském, s. r. o., Havlíčkův Brod (VÚB) proběhl odborný workshop, který se věnoval klíčovým závěrům projektu NAZV č. QK22010194 zaměřeného na integrovanou ochranu proti přenašečům virových chorob v sadbových bramborách a dalších plodinách. Za účasti členů Poradenského svazu „Bramborářský kroužek“ představili řešitelé aktuální poznatky tohoto čtyřletého projektu (2022–2025), který v letošním roce vstoupil do své závěrečné fáze.

Loni vysoký nálet mšic

Hlavním tématem setkání byla aktuální situace v oblasti virových chorob v množitelských porostech brambor. V úvodu workshopu seznámil Ing. Jaroslav Čepl, CSc., ředitel VÚB Havlíčkův Brod, účastníky s patnáctiletým přehledem přihlášených ploch sadbových brambor a podílem neuznaných porostů. Přestože byl v roce 2024 nálet mšic obecně druhý nejvyšší v historii – a u mšice broskvoňové v červnu a červenci dokonce historicky nejvyšší – podíl neuznané sadby činil 10,6 %, což patří k vyšším hodnotám, ale zdaleka ne k nejkritičtějším. Díky využití odolnějších odrůd a uplatnění moderních ochranných technologií se podařilo předejít vážnějším dopadům.

Alternativní postupy jsou účinné

Řešitelským pracovištěm projektu QK22010194 – Integrovaná ochrana vůči přenašečům virových chorob v sadbových bramborách a dalších plodinách – je Česká zemědělská univerzita v Praze, spoluřešitelskými pak Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o., Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., a Poradenský svaz „Bramborářský kroužek“.

Jak uvedl Ing. Petr Doležal, Ph.D., z VÚB, situace u množitelů brambor je čím dál tím komplikovanější. Proti přenašečům virových chorob skončila celá řada účinných přípravků, pomalu končí také hlavní a účinný přípravek určený na desikaci porostů (úč. l. diquat), navíc se nedaří registrovat minerální oleje. Ve své přednášce se proto věnoval alternativním postupům v ochraně sadbových porostů proti přenašečům virových chorob. V pokusech zkoušeli slaměný mulč, netkanou textilii, minerální oleje a jejich vzájemné kombinace. Z přesných polních pokusů ve Valečově i z poloprovozních pokusů je zřejmé, že slaměný mulč významně snižuje nálet mšic (i nejdůležitější mšice broskvoňové) do porostů brambor. K dalším pozitivním efektům slaměného mulče patří regulace teploty a vlhkosti půdy, což zlepšuje mikroklimatické podmínky pro růst rostlin a dochází ke zvýšení výnosu, potlačuje také růst plevelů, po rozkladu navíc přispívá ke zlepšení půdní struktury a úrodnosti, vyzdvihl Ing. Doležal. Z prezentovaných výsledků také vyplynulo, že nejnižší počet rostlin napadených PVY bylo na variantě textilie, dále sláma + olej, sláma, sláma + olej + insekticid a nejhůře dopadla varianta ošetřená pouze insekticidně.

Dočkají se pěstitelé biologických pesticidů?

Chemická ochrana proti mšicím je již v současné době omezená, předmětem výzkumu tak byla také biologická ochrana. Ing. Jiří Nermuť, Ph.D., z Biologického centra AV ČR, v. v. i., se zaměřil především na přírodní látky, které jsou produkovány bakteriemi rodu Xenorhabdus. Výzkum, který již přinesl první výsledky, bude i nadále pokračovat, a to identifikací účinných látek a navazujících procesů. Pěstitelé brambor by se tak mohli dočkat další možnosti ochrany množitelských porostů brambor proti mšicím aplikací biopesticidů.

Podrobné informace k projektu naleznete v květnovém vydání časopisu Úroda (5/2025).*

Úvodní fotografie: Proti přenašečům viróz v sadbových bramborách se hledají nová řešení Foto David Bouma

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down