Obiloviny jsou hlavní složkou lidské potravy, jejich celosvětový podíl na lidské výživě je odhadován na 60–70 %. Ke klíčovým škůdcům patří bezpochyby mšice. Sají rostlinné šťávy, a tím mohou přímo poškozovat rostliny. Při silném napadení dochází ke snižování výnosů kvůli redukci hmotnosti tisíce zrn. Mšice navíc účinně přenášejí rostlinné viry, především virus žluté zakrslost ječmene (BYDV), ale také žluté zakrslost obilnin (CYDV) nebo virus zakrslé mozaiky kukuřice (MDMV).
Tématem se zabývají v článku v Úrodě č. 6/2020 Ing. David Fryč a Ing. Svatopluk Rychlý z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Jak připomínají, na obilninách se objevuje veliké spektrum mšic, nejčastějších je 14 druhů. Mezi opravdu nejškodlivější druhy jsou řazeny: kyjatka travní, mšice střemchová a kyjatka osení. Jejich výskyt je ovšem limitován průběhem povětrnostních podmínek, který ovlivňuje přezimování, rychlost rozmnožování a také pohyblivost. Jarní přelet ze zimních hostitelů do porostů obilnin začíná obvykle od konce května (22. týden), tedy v období, kdy rostliny mají vysoký obsah dusíkatých látek a šťavnatá pletiva. Jarní letová vlna se zpravidla vytváří u většiny druhů, ale u mšice střemchové, jako jediného monitorovaného druhu mšic na obilninách, je početně silnější přelet na podzim. Podzimní letová vlna začíná během 36. týdne a končí až při dlouhodobém poklesu teplot pod 10 °C. Autoři se v článku podrobně zabývají jednotlivými druhy a jejich biologií.*
