Méně konzumních brambor, méně sadby, horší kvalita, pokles ploch. Přednášky na 16. Bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě nezněly příliš optimisticky, a to ani přes výrazný nárůst cen komodity. Letošní problémy se zřejmě promítnou i do následujícího roku. Hlavní město brambor, jak byl Havlíčkův Brod na semináři pokřtěn, tak reprezentuje stále menší region.
Největším bolavým místem by mohla být sadba. I když jsou dosud známy výsledky necelé poloviny testů, nevypadají příznivě. Do uznávacího řízení bylo podle Ing. Jiřího Hakaufa z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského přihlášeno 3745 hektarů sadby (loni 4504 ha), posklizňové zkoušky se ale nakonec prováděly na 3631 hektarech. Podle prezentovaných údajů bylo dosud hodnoceno 1465 ha (40,3 %), ze kterých bylo uznáno 918, 4 ha (62,6 %), neuznáno 499 ha (maximum tvořil stupeň C2) a uznáno v nižším stupni 47,7 ha. Největší problémy způsoboval virus Y, zaznělo ostatně již u kulatého stolu v první den Bramborářských dnů (jeho záznam přineseme v Úrodě č. 12).
„Na této nepříznivé situaci má podíl i zhoršená semenářská disciplína,“ zdůraznil Ing. Bohumil Vokál, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského, s. r. o. „Jedná se především o negativní výběry, které se často vypouštějí, desikace se provádí opožděně, hlízy se nechávají přerůstat do konzumních velikostí, proti mšicím se ošetřuje pozdě, většinou až s postřikem proti plísni a podobně,“ vyjmenoval. Výskyt mšic, nejdůležitějších vektorů virových chorob, byl přitom letos opožděnější a v květnu a prvních dvou dekádách června slabý. „Výrazné zvýšení náletu v závěru června a začátkem července spolu s opožděnou vegetací vytvořilo velmi vhodné podmínky pro infekci rostlin a jejich hlíz,“ dodal Ing. Vokál s tím, že je zřejmé, že vzniknou problémy s dostatkem zdravé, certifikované sadby.
Kvalita zřejmě horší
Ačkoli kvalita konzumních brambor v obchodní síti rok od roku stoupá, letos bude vývoj zřejmě opačný, naznačil Ing. Jindřich Pokora ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. V letošním roce se již otestovalo celkem 1051 šarží, z nichž 230 nevyhovělo (tedy 22 %, v roce 2005 to bylo 15,7 %). U zboží z maloobchodů je oproti velkoobchodu desetkrát větší šance, že nevyhoví, dodal Ing. Pokora. Často jde ale podle něj o vady, které mají svůj původ u dodavatele a v obchodě se jen rozvinou (poškození dužiny, suchá hniloba). Dochází k tomu například kvůli nevhodným podmínkám prodeje (teplota kolem 20 °C, celodenní osvětlení, které vede k zelenání hlíz). Při porovnání jakosti tuzemských a dovozových brambor bylo nejvíce problémů u české produkce – nevyhovělo celkem 23,5 % (hodnotilo se 882 šarží), v případě EU bez ČR to bylo 11,7 % a ze třetích zemí neprošlo 4,1 %.
Pro kontrolu odrůdové pravosti a jednotnosti je na letošek plánován odběr 100 vzorků. Dosud jich bylo zkontrolováno 56 a nevyhovělo 10,7 % – pět z České republiky, jeden z Francie.
V bramborách se nevyskytují rezidua pesticidů, těžké kovy a hladiny glykoalkaloidů se pohybují pod hygienickým limitem, poznamenal dále Ing. Pokora.
Skladovatelé by se ale letos nemuseli setkávat s napadením hlíz plísní bramboru vzhledem k obecně nepříznivým podmínkám pro rozvoj této choroby, což platí i pro měkké hniloby, dodal Ing. Vokál. „Lokálně byl ale vyšší výskyt obecné strupovitosti a zvláště u náchylných odrůd způsobí problémy s jejich uplatněním na trhu,“ dodal s tím, že je kvůli výkyvům počasí vysoký výskyt fyziologických chorob a vad. Vhodné podmínky pro rozšíření měla také fuzáriová hniloba.
Jak dále zaznělo na semináři, v některých případech se ale naskladňovaly hlízy, které nebyly plně vyzrálé. Výsledkem byl rychlý rozvoj mokrých hnilob a opětovné vyskladnění produkce. To platí nejen pro Českou republiku, ale i pro některé země Evropské unie.
Sousedé mají podobné problémy
Problémy s kvalitou a nižším výnosem a poklesem ploch ale neprovázejí jen tuzemské pěstitele. Jak uvedl Marko Stelzer z informační instituce Zentrale Markt- und Preisberichstelle, letos plochy brambor v EU-25 poklesly na necelých 1,9 mil. ha (ještě v roce 2000 to bylo 2,92 mil. ha), přičemž mírně je zvýšily především Nizozemsko a Belgie. M. Stelzer potvrdil, že největší propad postihl nové členské státy. Výnos v letošním roce mohou podle něj ještě ovlivnit nesklizené plochy, ale očekává se, že bude asi o osm procent nižší než loni. Zatím se odhaduje na 54 mil. tun. Výkyvy oběma směry jsou ale možné. Na to již reagují obchodníci, farmářská cena se v Německu pohybuje kolem 19,50 eur/100 kg. Kvalita je ale horší, se počítají s většími ztrátami během skladování a na termínové burze v Hanoveru vystoupila cena pro duben nad 27 eur/100 kg.
Velký propad se podle M. Stelzera předpokládá také v Polsku, které bylo velkým vývozcem brambor – plochy zřejmě klesly na 600 tis. ha a tamní statistický úřad odhaduje průměrný výnos na 15 t/ha. Navíc se měl objevit velký propad kvality (častá hniloba, malé hlízy), což způsobí problémy zpracovatelskému průmyslu. „Již nyní se zpracovává surovina, která nesplňuje všechny parametry,“ uvedl M. Stelzer. Dodal také, že z Polska se podle odhadů letos vyveze nanejvýš 10 tisíc tun brambor, ale očekává se import ve výši 150 tisíc tun. Jedinou zemí s vyšší úrodou je podle něj Slovensko, nicméně očekávaných 53 tisíc tun se nejspíše spotřebuje doma.
Zákony se stále mění
Na několik změn v legislativě upozornila Ing. Miloslava Táborská ze Státní rostlinolékařské správy (SRS). Přinesl je například poslední zákon č. 131/2006 Sb. Nově je možné například provést rostlinolékařskou kontrolu i v místě určení, nikoli jen na vnějších hranicích EU. Také je zrušeno zpoplatnění soustavné rostlinolékařské kontroly. „Kvůli změnám norem Evropské unie se ale připravuje další novelizace,“ dodala Ing. Táborská.
Testování hlíz na dvě hlavní karanténní choroby – hnědou hnilobu a bakteriální kroužkovitost dozná změn, začnou se používat nové, spolehlivější metody, které dokáží zachytit i nižší úroveň patogenu, což je rozhodující především u sadby. Také budou jako podezřelé označeny klonově příbuzné partie k partii, u které se napadení prokázalo. Jak Ing. Táborská upozornila, v rámci průzkumu si mohou pěstitelé nechat otestovat sadbu od SRS zdarma.
Výskyt bakteriální kroužkovitosti byl potvrzen v deseti členských zemích, v partiích sadbových brambor pak v Estonsku, Německu, Slovensku a Polsku. V posledním zmíněném státě je výskyt choroby stále vysoký, proto SRS i nadále pokračuje v monitoringu dovozu konzumních brambor. Od počátku roku proběhlo v obchodní síti celkem 934 kontrol. Zachyceny byly dvě dodávky bez příslušných certifikátů, které byly vráceny zpět. Hnědá hniloba se vyskytuje v osmi členských zemích, podařilo se ji prokázat také v sadbě z Francie.
Připravuje se také nová směrnice rady k ochraně proti háďátku bramborovému. Přinesla by pravděpodobně povinnost testovat pozemky určené k množení brambor na přítomnost tohoto škůdce, týkalo by se to i farmářské sadby a některých rostlin vegetativně množených v polních podmínkách.
Nadále platí výjimka, která umožňuje dovážet do některých členských zemí EU sadbu z Kanady, Česka se ale netýká. Také je možné importovat konzumní brambory z Kuby, což ale podle Ing. Táborské dosud nikdo z tuzemských obchodníků nevyužil. Prodloužena bude zřejmě výjimka na dovoz konzumních brambor z Egypta, s omezením některých oblastí, ze kterých v sezóně 2005/2006 přišly zásilky napadené hnědou hnilobou (dohromady pět). Dovážet naopak nebude možné z Bulharska, protože po potvrzení výskytu bakteriální kroužkovitosti tento stát vývoz jednostranně zastavil.
Počasí bramborám nepřálo
Letošní vývoj vegetace shrnul ve svojí přednášce tradičně Ing. Vokál. Připomněl, že pozdní nástup jara posunul výsadbu brambor až o dva až tři týdny, v běžných bramborářských oblastech se tak sázelo až kolem poloviny května, ale i později. Postiženy byly také ranobramborářské oblasti, kde se následkem toho sklízelo o sedm až deset dní později, zpravidla až počátkem druhé dekády června, navíc s nižšími výnosy. Dalším extrémem byly vysoké teploty v červenci, doprovázené nedostatkem dešťových srážek. Výsledkem byl omezený růst, nedostatečné přírůstky i nasazování hlíz. „Tyto nepříznivé podmínky lépe zvládaly porosty, kde výsadba proběhla do odkameněných půd,“ zdůraznil Ing. Vokál. Srpnové ochlazení, doprovázené srážkami pak způsobilo, že porosty začaly opět růst, ale někde zmlazovaly, což mělo za následek výskyt fyziologických poruch. „Z našich pokusů vyplývá, že i přes zlepšení výnosů, ke kterému přispěly srpnové srážky, bylo prakticky u všech skupin odrůd ve srovnání s rokem 2005 dosaženo nižších výnosů. Při hodnocení těchto výsledků je nutné vzít v úvahu, že se mezi jednotlivými lokalitami byly velmi výrazné rozdíly. V některých oblastech se i v červenci dostavily bouřkové přeháňky, které působily pozitivně. V jiných byl ještě větší nedostatek vláhy,“ shrnuje Ing. Vokál. Jak dodal, oproti jiným rokům sledujeme postupnou změnu plevelného spektra. Dříve nejvíce zastoupený svízel přítula ustupuje do pozadí a nahrazují ho především plevelná řepka, ale také kakost, zemědým a zejména laskavce.
