Jílek mnohokvětý italský a jílek vytrvalý se řadí mezi nejčastěji pěstované travní druhy na semeno. Jílky mají ze všech travních druhů nejrychlejší vzcházení a růst po zasetí. Tato skutečnost je z hlediska semenářského velmi významná a je příčinou odlišné agrotechniky ve srovnání s jinými travními druhy. Na rozdíl od většiny travních druhů, které vyséváme na jaře podsevem do krycí plodiny, semenářské porosty jílku mnohokvětého italského a jílku vytrvalého zakládáme zpravidla letním výsevem po ozimých obilninách.
Nejčastějšími předplodinami bývají ozimý ječmen a ozimá pšenice. Výdrol obilnin je tak velice častým „plevelem“ v semenářských porostech jílků. Jílky jsou obecně poměrně citlivé na ošetření graminicidy, a tak chemická regulace zaplevelení jednoděložnými pleveli je v nich velmi problematická. Prakticky jediným registrovaným graminicidem do jílků je Puma Extra a její generika. Ovšem tento herbicid lze využít především na regulaci zaplevelení ovsem hluchým, popřípadě chundelkou metlicí nebo psárkou rolní. Trávovité plevele, především pýr plazivý, musíme proto regulovat již v předplodinách.
Regulace zaplevelení výdrolem obilnin je složitější záležitost. Pokud máme dostatečně dlouhé období mezi sklizní předplodiny a setím jílku, pak lze doporučit mělkou podmítku a její ošetření bezprostředně po sklizni obilniny. Velmi vhodné je i přiválení půdy, aby se zabezpečily co nejlepší podmínky pro klíčení a vzcházení obilnin z výdrolu. Vzešlý výdrol se pak zničí následnou orbou před setím jílku. Tato metoda je poměrně účinná a také environmentálně příznivá, nicméně v praxi často nepoužitelná, uvádějí odborníci ze společnosti OSEVA vývoj a výzkum s. r. o., Zubří, kteří se ve Výzkumné stanici travinářské v letech 2012–2015 zabývali možnostmi regulace zaplevelení semenářských porostů jílků výdrolem obilnin, a to chemickými i nechemickými způsoby regulace. Výsledky ukazují, že zaplevelení semenářských porostů jílků výdrolem obilnin lze úspěšně snížit nechemickými způsoby regulace.*
Více informací přináší prosincové vydání časopisu Úroda v článku autorů Ing. Radek Macháč, Ph.D., a Martina Smočková z firmy OSEVA vývoj a výzkum s. r. o., Zubří.*
