Druhové spektrum plevelů na orné půdě se neustále mění vlivem vývoje technologií pěstování plodin. Významně se na změnách spektra plevelů v posledních patnácti letech projevilo především snížení počtu plodin, tzv. plodin tržních, které přinášejí zemědělcům zisk. Nejrozšířenějšími se staly ozimé obilniny (pšenice, ječmen) a ozimá řepka. Dlouhodobé nedodržování základního pravidla střídání plodin přispívá k rychlému šíření celé řady plevelů.
Herbicidní ochranu v řepce popisují v Úrodě č. 9/2018 doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., a Ing. Jan Štrobach, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Připomínají, že podobně jako úzké sledy působí na rostoucí výskyt plevelů ústup od tradičního zpracování půdy a příklon k technologiím minimálního zpracování půdy. Jednostranné aplikace herbicidů významně přispívají k porušení rovnováhy v plevelových společenstvech na polích.
Ozimá řepka vzhledem k časnému setí umožňuje rychlý rozvoj ozimých jednoletých trav (chundelka metlice, lipnice roční, psárka polní i jílek anglický). Výdrol obilnin je významným konkurentem právě v ozimé řepce. Z vytrvalých trav je nejškodlivější pýr plazivý. Sortiment herbicidů pro použití na podzim v ozimé řepce je poměrně široký. Základem pro dosažení spolehlivého účinku je však schopnost rychlé translokace do kořenů. Efekt graminicidů na pýr plazivý se projeví v závislosti na dávce, na rozrušení kořenového systému při zpracování půdy a předseťové přípravě před setím řepky ozimé. Čím menší jsou segmenty kořenových výběžků, tím vyšší bývá efekt ošetření a menší riziko následné regenerace pýru plazivého po aplikaci.
Dokonalý eradikační efekt na pýr plazivý se projeví pouze při využívání všech způsobů a metod regulace více let po sobě tak, aby jednotlivá opatření na sebe navazovala.*
