Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, se na veletrhu Techagro v rámci společného stánku výzkumných ústavů Ministerstva zemědělství orientoval na návštěvníky z pohledu technologií pěstování zemědělských plodin a prezentace aktuálních výsledků výzkumné činnosti. Součástí expozice bylo také ve spolupráci se Zemědělským svazem ČR a Českou technologickou platformou pro zemědělství poradenské centrum.
Zajímavé téma, o kterém se v expozici návštěvníci mohli dozvědět více, byly také mokřady. Informace o nich přináší kniha Mokřady s podtitulem Ekologie, ochrana a udržitelné využívání, kterou vydala Jihočeská univerzita v edici Epistémé. Tuto publikaci představili Ing. Mgr. Martina Eiseltová a doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Téma mokřady se promítá i v publikaci Ministerstva životního prostředí: Mokřady mezinárodního významu České republiky. Jak se lze v úvodu dočíst, úmluva o mokřadech, která má mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, byla sjednána v roce 1971 v Íránském městě Ramsar. Odtud pak pochází zkrácený název Ramsarská úmluva. Česká republika je smluvní stranou Ramsarské úmluvy od roku 1990 a v současné době má na Seznamu mokřadů mezinárodního významu zapsáno 14 mokřadů. A jak zní definice mokřadů podle Ramsarské úmluvy? Jde o území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů.*
