Mokřad jako investice do krajiny

V polovině dubna proběhl v Černovicích na Pelhřimovsku odborný seminář a exkurze zaměřená na revitalizaci krajiny a vodního režimu, kterou uspořádaly společnosti Adapto space, s. r. o., a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Akce ukázala, že cesta ke klimaticky odolnější krajině vede přes úzkou spolupráci mezi samosprávou a zemědělskými subjekty.

V Černovicích u Tábora iniciovalo ZD Černovice ve spolupráci s obcí Černovice revitalizaci území nad rybníkem Klínot. Původně narovnaný zpevněný potok, který odváděl vodu z okolních pozemků, byl v rámci revitalizace v roce 2025 zmeandrován a vznikl systém tůní a mokřadů. Klíčem k úspěšné realizaci krajinného prvku byla úzká spolupráce mezi obcí, zemědělci a odborníky. Jak uvedl starosta Černovic Mgr. Jan Brožek: „Pokud nezačneme měnit svůj přístup ke krajině, bude nás to stát vzhledem k probíhající klimatické změně mnohem víc.“ Předseda ZD Černovice František Průša řekl, že pro zemědělce je největší bariérou při tvorbě krajinných prvků nedostatek času a složitá administrativa.

Černovický mokřad

Rozhodujícím faktorem pro úspěšnou realizaci krajinného prvku tvořeného soustavou tůní a mokřadů propojených meandrujícím potokem v Černovicích byl servis odborných společností NÚIK a Adapto space. Ty zajistily celý proces od A do Z – od diagnostiky zranitelnosti území a návrhu opatření, přes projektovou dokumentaci a inženýring až po administraci dotací a realizaci projektu. Cílem revitalizace obecního potoka v Černovicích byla obnova jeho přirozeného meandrujícího toku, který umožní zadržení vody v krajině a zvýšení biodiverzity. Současně pomáhá zvyšovat hladinu podzemní vody v místě. Koryto černovického potoka bylo dříve zahloubené a zpevněné betonovým žlabem. Hydrobiolog Mgr. Jaromír Maštera ze společnosti Adapto space během terénní exkurze vysvětlil, že cílem není vodu v krajině pouze zadržet, ale především zpomalit její odtok. Jak připomněl, zemědělci dnes nesou historickou zátěž necitlivého odvodňování krajiny z minulého století. V Černovicích vznikl meandrující potok s hloubkou pouhých 10–15 cm. Voda se tak při srážkách může přirozeně rozlévat do okolních tůní a mokřadů. K rozčlenění koryta potoka a vytvoření úkrytů pro živočichy byly využity kameny z polního sběru a dřevo z původních stromů. Soustava tůní s hloubkou do 40 cm je klíčová pro biodiverzitu (obojživelníky, hmyz) a samočisticí schopnost vody. Současně dílo slouží níže položenému koupacímu rybníku jako ochrana proti eutrofizaci a zhoršení kvality vody vzhledem k případným splachům půdy ze sousedících polí. O následnou péči nově vzniklého krajinného prvku se stará sousední rodinná Farma Záhorovi pod vedením farmáře Jana Záhory. Ten na lokalitě praktikuje krátkodobou řízenou pastvu skotu, což brání zarůstání mokřadu a podporuje druhovou pestrost.

Poradenství a realizace

Ing. Eva Procházková z NÚIK se ve své přednášce zaměřila na poradenství ke krajinným prvkům a erozní ohroženosti. Krajinné prvky by podle ní měly být vnímány jako investice do budoucí úrodnosti a ochrana před škodami na majetku (např. po přívalových srážkách). Jak vysvětlila, realizace krajinných prvků (meze, biopásy, tůně, mokřady, zeleň v krajině) zemědělcům přináší tyto konkrétní výhody: 1) ochranu proti erozi a suchu, 2) zpomalení a zadržení vody při přívalových srážkách, 3) zvýšení retenční schopnosti krajiny, 4) zvyšování biodiverzity, kvality půdy a vody. Strategicky umístěný krajinný prvek může snížit erozní ohrožení pozemků, což umožňuje pěstovat širší spektrum produkčních plodin bez omezení  a hrozby sankcí. Od roku 2023 lze krajinné prvky evidovat jako ekologicky významné prvky (EVP) a jednoduše nechat zapsat do systému LPIS jako neprodukční plochy. Krajinné prvky tak zůstávají nadále součástí zemědělské půdy a hospodář na ně čerpá dotace na plochu. Pozemky s registrovanými EVP jsou osvobozeny od daně z nemovitosti.

Mgr. Zdenka Voldánová ze společnosti Adapto space se následně zaměřila na realizaci krajinných prvků a dotační poradenství. Jak uvedla, v současnosti lze na rušení odvodnění či zakládání prvků ÚSES čerpat z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) dotaci až ve výši 100 % uznatelných nákladů. Pro menší projekty do 200 000 eur (5 mil. Kč) se využívají zjednodušené metody vykazování, kdy je rozhodnutí o dotaci vydáno obvykle do čtyř měsíců. Kromě dotací na realizaci (např. SFŽP, Nadace ČEZ, Nadace Partnerství, OPŽP) lze získat prostředky i na následnou péči o krajinné prvky. Z již uskutečněných realizací zmínila Mgr. Voldánová mj. revitalizační opatření v Hartmanicích u Poličky na Svitavsku, které se dostalo do finále soutěže Adapterra Awards. Podařilo se zde revitalizovat vodní režim v původně zemědělsky intenzivně využívané lokalitě v pramenné oblasti Bysterského potoka. Součástí projektu bylo zrušení odvodňovacího zařízení a vytvoření tůní s cílem podpořit biodiverzitu, obnovit povrchový přírodě blízký odtok vody, zlepšit samočisticí procesy a snížit erozi půdy.

Tento a další zajímavé články naleznete na www.trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz.