Hmyz patří k druhově nejbohatším skupinám živočichů na světě, které nacházíme ve všech klimaticky velmi rozdílných regionech. Jeho druhy můžeme rozdělit do tří skupin na škodlivé, užitečné a indiferentní. Mezi užitečné druhy hmyzu patří opylovači, predátoři a parazitoidi. Druhy hmyzu bohužel stále ubývají. Biodiverzita neboli biologická rozmanitost je variabilita ekosystémů, druhů a genů. Především na problematiku hmyzí biodiverzity byl zaměřen seminář nazvaný Hmyz v zemědělské krajině, který se uskutečnil na půdě Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV). Po přednáškách následovala prohlídka místní včelnice s praktickou ukázkou výroby hmyzího hotelu.
S přednáškou zaměřenou na vztahy zemědělců a hmyzu vystoupil Ing. Martin Káš, Ph.D., z VÚRV, který také uváděl další přednášející. Uvedl, že původně plánovali založit agrolesnický pokus. Ukázalo se ale, že vybraný pozemek patří letišti, a tak nemohli plán uskutečnit. Pozitivem bylo, že ve spolupráci s Letištěm Praha, a. s., vznikl program Biodiverzita. V České republice žije zhruba 29,1 tisíce druhů hmyzu. Jedná se o významný článek v potravním řetězci.
Hmyzí druhy ale neustále ubývají na celém světě. Jako příklad Ing. Káš uvedl, že početnost lučních motýlů v Evropě se mezi lety 1991 až 2018 snížila více než o 27 procent. Celosvětově dochází ke zrychlování vymírání druhů. Snižují se početní stavy běžných populací a ubývají přírodní biotopy. Hlavním viníkem této neradostné situace je bohužel lidská činnost. Ubývání druhů hmyzu mimo jiné zapříčiňuje přetěžování a jednostranné využívání území i přírodních zdrojů a znečišťování životního prostředí. Negativní roli hraje i klimatická změna spojená s oteplováním. S měnícím se klimatem se šíří invazní druhy na další místa. Většina zemědělců rozděluje hmyz do tří skupin, a to škůdci, užitečné druhy a ostatní, kterých je většina, tedy 99 procent. Někteří lidé ale znají jen první zmíněnou skupinu. Ke škodlivým patří druhy živící se zemědělskými plodinami nebo krví hospodářských zvířat. Mezi užitečné druhy hmyzu se řadí například již zmínění opylovači nebo parazitoidi.
K příčinám úbytku hmyzu patří jednotvárnost krajiny nebo nedostatek vhodné potravy. Změny neprobíhají lineárně, ale množství hmyzích druhů se snižuje skokově. K příčinám poklesu se mimo jiné řadí pěstování velmi omezeného množství druhů rostlin, příliš rozlehlé půdní bloky nebo způsob hospodaření zaměřený jen na co nejvyšší výnosy. Negativní roli v úbytku hmyzích druhů hraje také zalesňování. K dalším příčinám poklesu druhů hmyzu patří snižování stavů hospodářských zvířat, menší množství velkých chovů, používání pesticidů i dokonale vyčištěná krajina, například zahrady na způsob anglického trávníku. Opravy fasád starých domů také hmyzu neprospívají, v polystyrenu nenajde úkryt jako v odchlíplé omítce. Vždy existuje celá řada možností nápravy. Rozšíření hmyzu by například pomohla větší pestrost a úživnosti krajiny spojená s výsadbou stromů a keřů, změna způsobu hospodaření, zmenšení půdních bloků, rozšíření osevních sledů i obnova nebo tvorba nových biotopů.
Letiště Praha od loňského roku cíleně podporuje biodiverzitu ve svém okolí prostřednictvím nového programu Biodiverzita. V jeho rámci lze podávat žádosti na projekty nejen k posílení druhové rozmanitosti a ekologické stability, ale také ke zvýšení přirozené zádrže vody a urychlení regenerace urbanizované krajiny. Program naplňuje jeden z celkových devíti strategických ESG (environmentálních, sociálních a správních) cílů společnosti a zaměřuje se na nejbližší obce, městské části a jimi zřizovaná školská zařízení, neziskové a výzkumné organizace. Žadatelé mohou v souhrnu pro své projekty získat až 300 tisíc korun ročně. V rámci programu Biodiverzita se podporují pouze projekty uskutečněné v katastrálních územích Červený Újezd, Dobrovíz, Horoměřice, Hostivice, Hostouň, Jeneč, Kněževes, Malé Kyšice, Praha – Nebušice, Pavlov, Praha – Přední Kopanina, Roztoky, Praha 6 – katastrální území Ruzyně, Praha 17 – Řepy, Statenice, Středokluky, Praha – Suchdol, Tuchoměřice, Únětice, Unhošť a Zdiby. Program Biodiverzita představil zástupce Letiště Praha Ing. Ondřej Čečrdle. K cílům programu náleží zvyšování druhové pestrosti, regenerace krajiny, přirozené zadržování vody nebo budování krajinných prvků. Nic ale nesmí bránit bezpečnosti a plynulosti leteckého provozu. K podporovaným opatřením patří například zeleň a ochrana přírody, přirozená zádrž vody i osvěta. Na druhé straně opatření zvyšující výskyt ptáků a zvěře v areálu letiště a v leteckém koridoru se nepodporují.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek naleznete v časopisu Farmář č. 11/2024.
