Hoštická a. s. patří mezi podniky v Moravskoslezském kraji, jejichž pozemky byly přímo zasaženy zářijovými povodněmi. Následky jsou na některých polích katastrofální a bude trvat dlouho, než se vrátí do původního stavu, pokud vůbec. Nejde jen o ztracenou úrodu a opětovné zasetí ozimů, ale také o kontaminace polí a odnos ornice nebo například i to, jak dostat z pole souvislou vrstvu naplaveného kamení a všeho dalšího, co velká voda na pole přinesla, například i plastové kontejnery.
Jaro přišlo o měsíc dříve, léto bylo suché a extrémně horké a nezvykle vysoké teploty přetrvávaly až do začátku září. Následovalo rychlé ochlazení a deště, které přinesly velkou oblačnost a vydatné srážky. „Hospodaříme na hnědozemích, místy na jílovitých půdách a v okolí řek se nacházejí spíše štěrkovité půdy. Naše pozemky leží v nadmořské výšce 242 až 254 metrů. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti činí 520 mm. Avšak od 12. do 15. září jsme zaznamenali přibližně 340 mm srážek, přičemž v sobotu to bylo dokonce 114 mm. Nešlo o prudký déšť, ale srážky se vyskytovaly na velké ploše a vedly k povodním nebývalého rozsahu,“ řekl agronom Erich Kaluža z Hoštické a. s., který v podniku pracuje již mnoho let.
Škody jsou rozsáhlé
Podnik hospodaří na 740 ha orné půdy. Na 220 ha pěstují ozimou pšenici, na stejné výměře jarní ječmen pro pivovar Radegast. Na 110 ha vysévají ozimou řepku, stejně tak i cukrovou řepu, 50 ha patří kukuřici na zrno a šest hektarů zabírají louky, na dalších zhruba 24 ha je zelený úhor, směsi pro nektarodárné pásy, směsi pro biopásy a další.
„Povodní bylo zasaženo více než 100 ha našich ploch. Měli jsme štěstí v neštěstí, protože na 25 hektarech jsme pěstovali cukrovou řepu, kterou jsme stihli ještě před příchodem velké vody sklidit a odvézt z pole. Bohužel to hodně odnesla ozimá řepka, která byla vysetá na pozemcích v blízkosti vodního toku, byla pohnojená a ošetřená proti plevelům. Dalších 30 ha bylo podmítnutých a čekalo na zasetí ozimé pšenice. Voda vzala podmítnutou ornici, po povodni zůstaly jen rýhy po radličkách podmítače. Když se přehnal vodní živel, zůstal na polích jen nepořádek v podobě větví, barelů, ale výjimkou nebyly ani ledničky, pračky a plastové kontejnery. Na zasažených pozemcích jsou nánosy kamení a výmoly, do kterých by se bez problému schoval i tank. Další ztráty vznikly na březích podél řeky, kde proud odnesl půdu, která se původně obdělávala. Na řadu parcel se stále vůbec nedostaneme, chybí komunikace, mostky přes řeky, nebo jsou nánosy bahna tak velké, že by technika zapadla. Špatně dopadly i sousední zemědělské podniky, zelí i cukrovka byly pod vodou, z porostů kukuřice bylo mnohde vidět pouze květenství. V jednom z okolních podniků zkusili pozemky podrýt, aby voda rychleji zasákla, místo toho velká voda odnesla místy i půl metru půdního profilu. Pod vodou byl mlýn i cukrovar, zkrátka všechny zásadní instituce, které v době žní potřebujeme,“ shrnul palčivou situaci agronom s tím, že bude trvat několik let, než se úrodnost vrátí do rozumného normálu.
Snaží se pozemky uklidit
Jakmile opadla voda, zjišťoval se rozsah škod a bylo nutné pozemky uklidit. „Daří se nám odklízet nepořádek na hromady na okrajích pozemků, ale nevíme, co s těmito skládkami bude dál. Kam odpad odvážet? Kdo to zaplatí? Je nás v podniku celkem třináct, z toho dvě kuchařky, což není nejvíc. I přesto se snažíme pole uklízet a zároveň se musíme starat o zaseté ozimy, abychom je zvládli ošetřit a pohnojit v agrotechnické lhůtě,“ řekl mladý ředitel společnosti Ing. Kamil Teuer, který teprve před pár lety nahradil ve funkci svého otce.
Povodeň ve Velkých Hošticích zažili už v roce 1997, kromě polí byl zatopen i areál zemědělského podniku a spodní část vesnice. „Tehdy voda přišla, vystoupala a zase rychle odešla. Letos přišla velká voda velmi rychle a nečekaně a nadělala velké škody,“ řekl agronom Erich Kaluža. Povodeň byla i v roce 2020, naštěstí byla již vybudována protipovodňová opatření kolem toku říčky Čeplice, takže se voda vůbec nedostala do obce jako v minulých letech. Ukázalo se, která protipovodňová opatření měla být vyšší a která byla naopak až zbytečně vysoká.
Místo řepky kamení
Pole, kde vzcházela řepka, se proměnilo v suťovisko. Povodeň naplavila štěrk a velké kameny. „Bude nutné pomocí mechanizace kameny odstranit a terén znovu urovnat, aby bylo možné půdu zpracovat. To však bude možné až po tom, co zasypeme obrovské výmoly a díry v zemi. Ty jsou mnohdy velké tak, že nebudou stačit desítky tun zeminy. Snažíme se zavážet výmoly a rýhy způsobené vodním živlem, ale je to nekonečná práce. Zatím zjišťujeme, jaké jsou s odkameňováním možnosti. Jestli svážet kameny na hromady na okraje pozemků nebo pronajmout stroj na odkameňování. Obdobné technologie se využívají při pěstování brambor, ale většinou se tam nevyskytuje souvislá vrstva kamení a štěrku jako tady na našich zasažených parcelách. Navíc jde o velmi nákladnou operaci,“ vysvětluje ředitel společnosti Ing. Teuer.
Bude také nutné překontrolovat úrodnost půdy, protože na mnoha místech povodeň poškodila vrchní vrstvu ornice. Zohledněna musí být i míra rizika kontaminace půdy, už proto, že několik kilometrů od zasažených pozemků se nachází farmaceutická společnost, bývalá Galena. Těžké kovy a polutanty jsou nežádoucí hlavně pro plodiny rostoucí v zemi. Naopak plodiny, které dozrávají na povrchu, jich do sebe nedokážou vstřebat takové množství, které by bylo zdraví nebezpečné.
„Pokusíme se dát pozemky dohromady přes zimu, zatím na nich vysejeme úhor, aby sloužily jako neprodukční plochy a půda se mohla postupně regenerovat, je to ale běh na dlouhou trať s nejasným výsledkem,“ dodává smutně Erich Kaluža s tím, že se bohužel podobným situacím nedá ubránit. „I kdyby na pozemku byly travnaté pásy, voda stejně vezme vše, co jí stojí v cestě.“
S pomocí úřadů moc nepočítají
„Škody, které nám způsobila povodeň, jsme nahlásili prostřednictvím on-line aplikace Státního zemědělského intervenčního fondu. Teď čekáme, až budou data analyzována a Ministerstvo zemědělství rozhodne, zda můžeme očekávat nějakou pomoc. Na zničené pozemky se byli podívat i z povodí. V plánu je oprava koryta, které bude nutné zpevnit a rozšířit na úkor našich pozemků. Chápu, že na povodí mají teď jiné starosti, ale my musíme o současném stavu informovat majitele pozemků. Je to problém, protože některé pozemky máme propachtované a zatím není jasné, jak to budeme řešit. Už se tu bylo pár vlastníků podívat a nevěřili svým očím. Lze očekávat, že ze zasažených pozemků nebudeme mít žádné zisky několik let. Na obecním úřadě zaznělo, že by mohla být vlastníkům odpuštěna daň z nemovitosti, ale jestli to tak opravdu bude, je otázkou. Problematiku pachtovného na pozemcích zasažených povodní řešíme i v rámci našeho představenstva. Ve spojení jsme také s Agrární komorou. Zasažené pozemky nebyly pojištěné, takže předpokládám, že na veškeré komplikace budeme stejně nakonec sami. Určitě se však budeme zajímat o možnosti pojistného krytí nebo vládní pomoci pro obnovu po přírodních katastrofách. Budeme také vděčni za rady odborníků nebo poradců, protože naplavené vrstvy kamení jsou poměrně velké a budou vyžadovat těžkou techniku či zásah stavebních firem, které se specializují na čištění pozemků,“ konstatoval Kamil Teuer.
Na co se připravit
Lze předpokládat, že klimatických extrémů bude v našich končinách přibývat a zemědělci budou muset počítat i s tím nejhorším scénářem, jako je ztráta části úrody. Klíčové bude, aby zavedli opatření, která jim pomohou snížit náklady a zvýšit efektivitu provozu farem. Nabízí se pojištění a využívání moderních technologií precizního zemědělství. Pokud ke ztrátám dojde, bude nutné degradovanou půdu obnovit například přidáním organického hnojiva nebo pěstováním zeleného úhoru. A jako prevenci škod zvážit protipovodňová opatření a dostatečnou ochranu pozemků před vodní erozí. Půdu v záplavových oblastech zpevnit pěstováním travin či jiných rostlin, které by mohly půdní profil stabilizovat. Možností je také pěstování odolnějších plodin, které lépe snášejí extrémní podmínky. Otázkou ale je, které to jsou? Jak se agronom a ředitel Hoštická a. s. shodují, pro jejich podnik je pomyslným světlem na konci tunelu postavení přehrady Nové Heřmínovy, jejíž výstavba by mohla začít do tří let.*
