
Soukromě hospodařící rolník Petr Srb před dvanácti lety vyřadil ze svého osevního postupu řepku a nahradil ji hrachem. Důvodem byl především nedostatek vláhy a problémy s bolehlavem plamatým. Hrách se na farmě v Hospozíně na Kladensku postupně stal stabilní součástí osevního postupu a letos zabíral 102 hektarů.
„Jako agronom jsem zhodnotil vlastnosti našich půd. Zdejší zásaditější půda hrachu vyloženě vyhovuje, a tak padla volba na něj. Hned v počátcích pěstování nám tato plodina dala výnos téměř pět tun z hektaru,“ uvedl Petr Srb. Na svých lehčích hnědozemích hospodaří bezorebným způsobem již od roku 1993. Farma se nachází v teplé a suché řepařské oblasti v nadmořské výšce 180 až 220 metrů. Limitujícím faktorem je dlouhodobě nedostatek srážek. Od začátku roku do poloviny srpna zde letos spadlo pouze 250 mm vláhy. Celková obhospodařovaná výměra se po nedávné akvizici 85 hektarů přiblížila 500 hektarům.
Nosnou plodinou podniku je ozimá pšenice, kterou pěstuje na 150 až 160 hektarech a zároveň množí elitní a certifikovaná osiva. Přibližně 80 hektarů zaujímá jarní ječmen. Řepku Petr Srb před dvanácti lety z osevního postupu vyřadil kvůli silnému zaplevelení bolehlavem plamatým a také kvůli nízkým a nestabilním výnosům, které v suché oblasti klesaly pod 3,5 t/ha. Náhradou se stal hrách setý. Letos odrůda Captur rostla na 102 hektarech, z toho 40 hektarů tvořily množitelské plochy pro IS Seeds a zbytek připadal na tržní produkci. Petr Srb využívá bezorebné zpracování půdy. Po sklizni pšenice následuje mělká podmítka, další diskování po vzejití výdrolu a následně kypření do hloubky přibližně 15 centimetrů. Hrách se seje velmi brzy na jaře, zpravidla na přelomu února a března. Významnou předností hrachu je podle hospodáře jeho meliorační a předplodinový efekt. U následné ozimé pšenice proto může snížit dávku minerálního dusíku přibližně o 10 až 15 procent. Organickou hmotu do půdy doplňuje zapravením slámy a posklizňových zbytků a využívá také vymrzající meziplodinové směsi.
Ochrana hrachu zahrnuje preemergentní herbicidní ošetření a podle výskytu škůdců také insekticidní zásahy. U množitelských porostů, které nelze chemicky desikovat, využívá Srb před sklizní přípravek na bázi pinolenu. Na povrchu rostlin vytváří membránu, která omezuje pukání lusků a vypadávání semen. Hrách se sklízí v průběhu července jednorázově sklízecí mlátičkou. Po sklizni se produkce při vlhkosti do 15 procent ukládá do skladů s kapacitou 5000 tun. Důležitou součástí posklizňového zpracování je monitoring škůdců. V případě jejich výskytu se skladovaný hrách fumiguje.
Letošní extrémní sucho se výrazně promítlo do výnosů. Pšenice dala v průměru 3,5 t/ha, ječmen 1 až 5 t/ha a hrách 3,8 t/ha. V loňském roce přitom Srb sklidil 6,5 t/ha pšenice a 4,2 t/ha hrachu. Celková produkce farmy letos dosáhla přibližně poloviny běžné úrovně a hospodář proto očekává provozní výsledek bez započtení investic kolem nuly.
Chod téměř pětisethektarové farmy zajišťují pouze tři lidé. Do budoucna chce Petr Srb pokračovat v diverzifikaci osevního postupu, mimo jiné plánuje návrat zrnové kukuřice, která lépe snáší teplé a suché podmínky. Zvažuje také další plodiny odolnější vůči suchu. Strojový park chce postupně doplnit o satelitně řízený variabilní postřikovač a posunout hospodaření dále směrem k preciznímu zemědělství. Vedení farmy by měl v budoucnu převzít rodinný nástupce.
Celý článek o hospodaření Petra Srba, pěstování hrachu a jeho zkušenostech z letošní suché sezony najdete v Tématu týdne týdeníku Zemědělec č. 39/2026.
Úvodní foto: Ing. Petr Srb (uprostřed) na své farmě v Hospozíně se svými zaměstnanci Foto Lucie Poláková