Mikroplasty a nanoplasty v půdě a rostlinách

Půda se stává celkem nepozorovaně prostředím silně znečištěným mikroskopickými částicemi plastů. Zemědělská půda Evropy a Severní Ameriky dnes skrývá větší množství těchto částic než všechny moře a oceány světa. Mikroplasty a nanoplasty mění vlastnosti půd, pronikají do rostlin a z nich do organismu živočichů včetně člověka.

Doba plastová

Žijeme v době plastové. Lidstvo ročně vyrobí kolem 400 milionů tun plastů. Za posledních dvacet let jejich produkce narostla na dvojnásobek. Podobnou rychlostí roste i produkce plastových odpadů. Ta se už vyšplhala na 360 milionů tun ročně. Recyklována je nejvýše čtvrtina, takže významná část plastových odpadů končí v životním prostředí. Naši pozornost upoutají především makroplasty, tedy kusy větší než 5 milimetrů. Stále větší problém však představují i méně nápadné, menší částice, které lidstvo buď cíleně vyrábí, nebo vznikají spontánním rozpadem makroplastových odpadů. Jako mikroplasty se označují částice o průměru od 0,001 milimetru do 5 milimetrů. Ještě menší částečky plastů jsou známé jako nanoplasty. Rozdělení na mikroplasty a nanoplasty není formální. Velmi malé částice nanometrových rozměrů se svými vlastnostmi od mikroplastů ze stejného materiálu často významně liší. Bohužel nejednou jsou jejich negativní dopady na organismy výrazně silnější.

Podrobné informace k tomuto tématu nabízí prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Česká zemědělská univerzita v Praze) v článku zveřejněném v časopise Úroda (12/2025).*

Úvodní fotografie: Každý týden zkonzumujeme ve formě mikroskopických částic tolik plastu, že by to vystačilo na platební kartu Foto Lukasz Kobus/WikiMedia