V loňském roce u nás oproti roku 2020 poklesla celková spotřeba přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin na zemědělské půdě o přibližně 300 tisíc kilogramů, tedy asi o 2,7 %, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Informoval o tom Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v tiskové zprávě.
Tisková zpráva dále uvádí, že největší pokles byl zaznamenán u spotřeby rodenticidů o 88 % a spotřeba této skupiny se tak dostala na úroveň let bez gradace hraboše polního. Významný pokles zaznamenala spotřeba insekticidů, a to především z důvodu zákazu účinných látek chlorpyrifos a thiakloprid, jakožto skupin nejpoužívanějších účinných látek v ochraně proti hmyzím škůdcům řepky a proti virovým přenašečům v porostech obilnin. Výpadek těchto látek částečně nahradila zvýšená spotřeba účinných látek indoxakarb, sulfaxoflor a některých kategorií pyretroidů (etofenprox či lambda-cyhalotrin), i tak se spotřeba insekticidních přípravků meziročně snížila zhruba o 34 %. Skupina insekticidních látek je ohrožena rezistencí více než kterékoliv jiné skupiny POR (např. herbicidy nebo fungicidy), neboť pro celé skupiny škůdců již v současnosti neexistují žádné adekvátní alternativy ochrany.
Nepatrný pokles byl zaznamenán u fungicidních přípravků. Vhledem k očekávaným výnosům se strategie ošetření porostů příliš nelišila od roku 2020, jen se změnila skladba používaných látek, což byl následek ukončení povolení řady hojně využívaných účinných látek již v roce 2020 s přesahem použití do roku 2021. Jednalo se především o látky epoxykonazol, fenpropimorf, chlorthalonil a thiofanát-methyl. Výpadek těchto látek nahradila spotřeba přípravků na bázi účinné látky prothiokonazol. Průběh jara byl srážkově bohatý, a i když vyžadoval vyšší intenzitu fungicidních aplikací, intenzivní deště nedovolovaly v období pro fungicidní ošetření nejdůležitější, adekvátní možnosti.
Mírný nárůst byl zaznamenán u skupiny herbicidů. Sklizeň a následné setí ozimé řepky bylo poznamenáno vydatnými srpnovými dešti. Naopak setí ozimých obilnin bylo provázeno suchem, které panovalo celé září a říjen a umožnilo tak úspěšné aplikace herbicidů s účinnými látkami používaných pro podzimní aplikace do obilnin, tzn. diflufenikan, flufenacet, chlortoluron apod. Celková spotřeba herbicidů byla ovlivněna vlhkým průběhem podzimu roku 2020, který neumožnil efektivní ochranu porostů a musela se tak navýšit spotřeba herbicidů aplikovaných na jaře 2021. Jarní aplikace bývají často méně účinné a opakované zásahy navyšují celkovou spotřebu.
Vlivem deštivějšího počasí byl zaznamenán skokový, cca o 75 %, nárůst spotřeby moluskocidů.
Z hlediska spotřeby účinných látek byla spotřeba v roce 2021 přibližně na stejné úrovni jako v roce 2020. Výrazný pokles byl zaznamenán u insekticidních účinných látek a to až o 68 %. Větší procentuální pokles účinných látek oproti přípravkům je způsoben především zákazem účinné látky chlorpyrifos, jejíž obsah byl v přípravcích celkem vysoký.
Nepoměr mezi poklesem spotřeby přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin a naopak přibližně stejnou úrovní spotřeby účinných látek v porovnání s rokem 2020, je především způsoben poklesem spotřeby rodenticidů, protože tyto přípravky neobsahují větší množství účinných látek.
Za období 2011-2021 došlo ve spotřebě účinných látek k poklesu zhruba o 32 %. V případě údajů o objemu účinných látek obsažených v přípravcích na ochranu rostlin, uváděných na trh v období 2019–2020, došlo k poklesu přibližně o 13,5 %, za období 2011–2020 se jedná zhruba o 38 % pokles. Rok 2021 se dosud zpracovává.*
