Meziplodiny jsou důležitou součástí všech osevních postupů a nové pěstební technologie rozšiřují výčet možnosti jejich využití. Podnikům zaměřeným na rostlinou výrobu slouží jako nejlevnější zdroj organické hmoty a ke zpestření druhového spektra pěstovaných plodin. Pro živočišnou výrobu mohou sloužit jako krmná rezerva, důležitá je pak jejich úloha v udržení živin v kořenové zóně a omezení ztrát N z aplikovaných statkových hnojiv. Význam meziplodin a jejich správné použití narůstá s ohledem na plnění přísnějších legislativních požadavků na půdoochranné technologie. Je potřeba tyto postupy včas přijmout a zvládnout a současně řešit ochranu půdy a adaptaci k měnícím se klimatickým podmínkám.
Podle Ing. Martiny Polákové ze Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství je zásadní správně zařadit meziplodiny do osevního sledu nebo jej celkově změnit k plnému využití výhod meziplodin. S tím souvisí i to, že meziplodinám je nutné věnovat stejnou pozornost, jako hlavním plodinám. Na začátku není nutné vybírat drahé nebo mnoho druhové směsi, je ale dobré myslet na to, že pravděpodobně neexistuje jedna univerzální směs.
Časně seté meziplodiny
V přísuškových oblastech a ve vyšších polohách je vhodné volit plodiny nebo odrůdy, které umožní časný termín setí meziplodin, tak aby měly co nejdelší dobu pro svůj růst. V suchých oblastech, tak řešíme zajištění pokryvu půdy přes nejteplejší měsíce, kdy evaporace, tedy výpar z půdy a její ohřev převyšuje transpiraci z porostu a nejistotu založení porostu meziplodiny za sucha v plném létě. Živí pokryv půdy příznivě působí na udržení půdního života. Ve vyšších polohách, kde nemusí po žních chybět srážky, už zase chybí teplo a zkracující se den zpomaluje nárůst biomasy.
Proto lze zvážit, zda do osevu nezařadit časně sklizený hrách, svazenku, jetel inkarnát, GPS, LOS jako alternativu ke kukuřici na svahy nebo přerušovač tam, kde se kukuřice zařazuje častěji. Meziplodina se tak může vysévat již v červnu nebo začátkem července a do podzimu správně zvolená směs vytvoří zhruba sem tun zelené hmoty na hektar. Zde vybíráme druhy s dlouhou vegetační dobou, které do zimy nevykvetou vůbec nebo jejich kvetení a s tím související konec nárůstu biomasy nastupuje později. Jsou to jeteloviny, luskoviny, svazenka vratičolistá nebo shloučená, světlice barvířská, mastňák habešský, oves hřebílkatý, ředkve a len.
Strniskové meziplodiny
Typický termín pro výsev meziplodiny je po sklizni obilnin, jako tzv. strnisková meziplodina. Snažíme se meziplodiny zakládat co nejdříve po žních. Pokud následuje ozimá obilnina, je důležité zvážit efekt setí meziplodiny. V případě příznivé předpovědi na srážky, lze vyset rychle rostoucí brukvovité druhy nebo směsi s pohankou. Za sucha ale hrozí nejen zbytečné náklady za osivo a setí, ale další riziko mohou způsobit některé druhy, například pohanka, která i v těchto podmínkách vzejde, nevytvoří dostatečný pokryv půdy, nadále probíhá odpar přes půdu, stresovaná rostlina přejde rychleji do generativní fáze a stihne vysemenit.
Pozdě seté meziplodiny
Pokud nestihneme založit meziplodiny v optimálním termínu, ať z důvodu časových nebo nepřízní počasí, stále zůstávají možné alternativy, jak půdu přes zimu obléknout meziplodinou. Pro zářiové výsevy volíme směsi brukvovitých druhů. Osvědčená je kombinace ředkve olejné, lničky a řeřichy. Pro krmné účely se nabízí trsnaté žito, případně v kombinaci s jílkem mnohokvětým pro vícesečné využití na jaře. Na přelomu září a října lze vyset samotnou hořčici a neuděláte chybu. Právě koncem října a začátkem listopadu vyséváme ozimou pelušku, případně v kombinaci s ozimým ovsem, jako meziplodinu pro strip-till technologie setí kukuřice.
Více informací naleznete v Tématu týdne v Zemědělci č. 7/2024.*
