Meziplodiny se stávají nepostradatelnou součástí moderního zemědělství, a to nejen kvůli legislativním požadavkům, ale i díky svému přínosu pro půdu, biodiverzitu a zlepšení osevních postupů. Téma meziplodin bylo hlavním bodem polního dne, který uspořádaly společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko a PRO SEEDS s. r. o. na farmě Martina Čecha v Nové Vsi.
Do budoucna bude voda limitujícím faktorem v řadě oblastí, ne tolik co se týká množství srážek, ale zejména jejich rozložení v průběhu roku a pokud se podaří dobře založit meziplodinu, může to mít pozitivní dopad na následnou plodinu. „Legislativní podmínky nařizují, že musíme pěstovat meziplodiny ve směsích a opravdu se ukazuje, že směsi snáší sucho lépe než čistá meziplodina. Na výslednou kvalitu půdy nemá vliv pouze zapojený porost, ale i hluboký kořenový systém a různé druhy kořenů jednotlivých komponent směsi,“ řekl na polním dnu Ing. Karel Vejražka, Ph.D., ze Zemědělského výzkumu.
O významu a agrotechnice jednotlivých druhů meziplodin a jejich směsí hovořil Ing. Petr Robotka z firmy PRO SEEDS. Zdůraznil, že klíčem k úspěchu je znalost specifik vlastních pozemků. Při výběru meziplodin je nutné zohlednit plodinu, která bude pěstována následně. Například u časně setých jarních plodin, jako je mák nebo jarní obilniny, by se vegetace meziplodiny měla ukončit již na podzim. Petr Robotka zdůraznil i problémy spojené s legislativní nestabilitou: „Rozhodnutí o legislativních změnách často přicházejí pozdě, kdy již zemědělec nemůže situaci na poli ovlivnit. To ztěžuje plánování osevních postupů a efektivní využití meziplodin.“
Zástupce PRO SEEDS představil řeřichu setou jako flexibilní meziplodinu, kterou lze kombinovat se svazenkou nebo s brukvovitými plodinami. Je typická rychlým počátečním vývojem a schopností potlačit plevele. Jde o významný komponent směsi obsahující ředkev, řeřichu a lničku. Řeřicha má jemný kořenový systém. Velice dobře také zapojuje porost a pokrývá půdu. Je také vhodným přerušovačem mezi obilninami, snáší i pozdní setí.
Jedním z témat, kterému se Ing. Robotka věnuje a snaží se jej prosadit i legislativně je povolení likvidace výdrolu v meziplodinách. „V době, kdy je většina osevních postupů založená na obilninách, je žádoucí, aby byl sled obilnin přerušen. Pokud by bylo možné aplikovat graminicid, získali bychom kvalitní meziplodinu, kterou by bylo možné využít jako přerušovač, a současně by zlepšovala strukturu půdy,“ vysvětlil.
Ing. Vejražka zdůraznil, že porosty meziplodin se vyvíjejí odlišně, což je třeba zohlednit při plánování osevního postupu. Některé druhy (brukvovité plodiny) jsou rychlé ve svém vývoji, zatímco jiné rostou pomaleji (jeteloviny). „Klíčové je zvolit správné druhy jako přerušovače, podle toho, kolik času na jejich růst máme. Obecně platí, že druhy meziplodin, které před mrazem začnou kvést, během zimy dobře vymrznou,“ zdůraznil.
Karel Vejražka uvedl že ředkev olejná má velmi dobrý pokryv půdy i v čisté kultuře. Její dominantou je kulovitý kořen, který může zasahovat do hloubky až několika desítek cm. Petr Robotka upozornil na to, že je vhodné s ředkví kombinovat rychle rostoucí druhy meziplodin, například lničku, řeřichu či hořčici. Při nižším výsevku lze kombinovat i se svazenkou a jinými druhy. Nejvíce se využívá ředkev olejná, ale existuje i ředkev čínská, jejíž část bulvy vyrůstá nad zemí. Lze ji dobře na podzim mechanicky porušit (mulčováním) a zamezit tak jarnímu obrůstání. Neřešitelným problémem je podle Ing. Robotky výdrol ředkve v řepce, proto je potřeba růst ředkve včas ukončit před vysemeněním. Za významný efekt meziplodin, který nelze ekonomicky vyčíslit, a projeví se za pár let, označil Karel Vejražka to, že kořeny meziplodin vytahují živiny z půdního profilu a zpřístupňují je následným plodinám. Kořenový systém funguje jako přirozená drenáž, doslova podorničí provrtá a dodá velké množství organické hmoty a také za sebou zanechá velké póry, které omezují utužení a napomáhají lepšímu zpracování půdy a vsakování vody. Ing. Vejražka upozornil návštěvníky polního dne na výskyt mšic na listech ředkve, které však byly parazitované. U meziplodin se mohou vyskytovat škůdci kulturních plodin, ale také jejich přirození nepřátelé, což je v době restrikcí účinných látek výhodou.*
Více informací naleznete v Zeměděleci č. 7/2025 na str. 19.
Popisky fotek:
Hlízky fixující dusík u jetele alexandrijského Foto Jana Pančíková
Ředkev olejná má kulovitý kořen, který může zasahovat do velké hloubky. Ing. Petr Robotka z PRO SEEDS s. r. o.upozornil na to, že je vhodné s ředkví kombinovat jemnější druhy meziplodin, například lničku Foto Jana Pančíková
Ing. Karel Vejražka, Ph.D. ze Zemědělského výzkumu, spol. s r. o. Troubsko, doporučil pěstitelům pravidelně odebírat vzorky půdy a dělat rozbory na obsah minerálního dusíku pro optimální regenerační hnojení následných hlavních plodin Foto Jana Pančíková
