V listopadu letošního roku zveřejnila americká společnost Clarivate Analytics seznam nejcitovanějších vědců světa (Highly Cited Researches), který obsahuje přes šest tisíc jmen výzkumníků napříč 21 výzkumnými oblastmi ze zhruba šedesáti zemí. Seznam vznikl podle databáze Web of Science na základě analýzy publikací z let 2008 až 2018. Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa se dostalo devět zástupců českého výzkumu, mezi nimi i pravděpodobně první vědec z rezortních ústavů Ing. Roman Pavela, Ph.D., který působí ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
Jste jedním z nejcitovanějších vědců světa, co k tomu vedlo?
Jednoduše řečeno práce a to nejen moje, ale celého našeho kolektivu. Jsem totiž zvyklý pracovat neustále…, nemáme téměř žádné přestávky, každý den se snažíme založit nějaký nový pokus, abychom měli dostatek relevantních dat. A vidíte, někdy se to vyplatí. Musím ale také říct, že mnohé z těchto publikací vzniklo ve spolupráci se zahraničím, v poslední době především s Italy. Jsem rád, že jsme takový sehraný mezinárodní tým a že si tak můžeme mezi sebou rozdělit práci.
Co pro Vás fakt umístění mezi nejcitovanějšími vědci znamená a znamená to něco i pro vaši práci?
Když jsem v roce 2013 dostal ocenění Česká hlava, nevím, zda to znamenalo něco v mé práci, určitě to ale přineslo uznání ve společnosti. Být mezi nejcitovanějšími vědci světa je ale něco jiného, dostávám se tak do povědomí celosvětové vědecké komunity. Projevuje se to různými nabídkami, lépe se mi možná publikuje. Jestli na základě toho, že patřím mezi nejcitovanější vědce světa, dostaneme více projektů, ukáže čas. Ale jsem rád, že NAZV i TAČR zatím tyto projekty podporují i bez tohoto faktu.
Čeho se týkají vaše současné projekty?
Máme různé projekty, kde se dají uplatnit rostlinné metabolity. Nespokojím se již jen s pesticidy, náš výzkum zasahuje i do potravinářství. Například z projektu podporovaného ministerstvem zemědělství, který se zabývá léčivými bylinkami, vzniklo nové pivo Kamenický Galus a další potraviny obsahující látky zvyšující naši obranyschopnost. V tomto projektu se soustředíme na využití bylinek, které jsou suchomilné, například kozinec blanitý, bazalka posvátná, levandule atd. V dalším projektu podporovaným MZe se třeba zabýváme ochranou chmele, kde se snažíme nahradit syntetické pesticidy těmi botanickými nebo také základními látkami. V rámci podpory TAČR vyvíjíme nový Rock Effect. Budeme mít také například přípravek proti háďátkům do česneku, hnojivo, které zvyšuje obsah organických látek v půdě, zlepšuje i příjem a regulaci vody v půdě, dále potlačuje některé půdní patogeny. Zahájili jsme také projekt s firmou Kitl, kde se ve spolupráci s Výzkumným ústavem potravinářským Praha snažíme vymýšlet sirupy bez syntetických konzervantů. Dále běží tříletý projekt hledající možnosti ochrany brambor v ochranných pásech vodních zdrojů a mnohé další. Rozsah projektů máme široký a to je dobře.
Celý rozhovor přináší lednové vydání časopisu Úroda.
