Čeleď laskavcovité (Amaranthaceae) zahrnuje druhy s celosvětovým rozšířením. Velká část těchto druhů je důležitou složkou původních ekosystémů, ale v důsledku antropogenní činnosti došlo u některých k jejich rozšíření a zdomácnění po celém světě. Jedním z těchto druhů je laskavec bílý (Amaranthus albus L.). Jedná se o jednoletý pozdně jarní plevel, jehož původní domovinou jsou jižní oblasti USA a Mexiko, kde roste v prériích, a zvláště hojně na polích jako významný plevel. V České republice se sice jedná o méně významný plevel, ale jeho uplatnění na nezemědělské i zemědělské půdě v širokořádkových plodinách má stoupající tendenci. Tento fakt je podmiňován jeho vysokou generativní reprodukcí a dlouhou životností semen. Informují o tom v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2023) odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
Laskavec bílý patří mezi jednoleté jednodomé plevele. Rostliny mohou být vysoké až 1 m. Lodyhy jsou přímé nebo poléhavé, často od spodu bohatě větvené. Lodyha je lysá, někdy řídce chlupatá, v řezu kulatá, často načervenalé barvy. Listy jsou 1–5 cm široké, kopinaté s tupým zakončením, na bázi klínovité, na dlouhých stopkách lysé, na okraji jemně vlnité, světle zelené barvy. Listy na vyšších větvích jsou menší a kratší řapíkaté. Květy jsou uspořádány do vrcholíkových třásní, světle zelené barvy. Listeny jsou asi dvakrát delší než okvětní lístky s trnitým hrotem na konci. Okvětní lístky jsou přibližně 1 mm dlouhé, samčí květy jsou kopinaté, ostře zašpičatělé, samičí nestejně dlouhé, podlouhlé, tupé nebo krátce špičaté. Plod je široce vřetenovitá, jemně vrásčitá a hrbolatá tobolka, která se otevírá víčkem, jež je delší než okvětní lístky. Semena jsou 0,8–1,1 mm dlouhá, lesklá, barvy černé, někdy hnědé.
Laskavec bílý v našich podmínkách nepatří mezi významné plevele, proto se prozatím cílená regulace neprovádí, ale lze předpokládat jeho další šíření. Obecně se laskavce snadno přizpůsobují zaběhlým způsobům regulace plevelů v systémech pěstování plodin. Například reakce vzcházení semen na různé střídání plodin ukazují adaptivní změny. Také u několika druhů laskavců (laskavec Powelllův, laskavec ohnutý) byla zjištěna rezistence vůči herbicidům. Tato skutečnost proto může v budoucnu ztížit možnou ochranu plodin před tímto plevelem, uvádějí autoři článku.
Více informací přináší dubnové vydání časopisu Úroda (4/2023) v článku Ing. Jana Štrobacha, Ph.D., a doc. Ing. Jana Mikulky, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i.*
