Jako v každé lidské činnosti je i v zemědělství nejdůležitější načasování. Termín setí, termín hnojení, termín chemické ochrany, termín sklizně… a samozřejmě termín zpracování půdy, ten by bez ohledu na agrotechnický termín, měl vycházet zejména ze stavu půdy a to z její vlhkosti. Obsah vody v půdě, čili půdní vlhkost je stav půdy, který udává její vlastnosti při zpracování půdy a hlavně udává charakter výsledného stavu půdy po jejím zpracování.
Zhutnění a zpracování půdy je často řešeným problémem v zemědělských podnicích a mnoho zemědělců má zájem řešit tento problém jinak než s použitím oceli. Písčité půdy nemají téměř schopnost samovolné regenerace zhutnělých horizontů, zatímco u těžších půd existují faktory, které umožňují vratné procesy (regeneraci půdní struktury). Patří k nim mráz, objemové změny a působení kořenů (Lhotský, 2000). Použitím plodin s velmi silným kořenovým systémem (obr. 2) můžeme pomoci zmírnit zhutnění půdy a vyřešit problémy se zpracováním půdy.
Podle Cresswell a Kirkegaard (1995) termín biodrilling popisuje jev, kdy díky hluboce pronikajícím kořenům dojde k vytvoření biopórů. Lawley (2016) popisuje jev, kdy se kořeny rozloží a vzniklé kanálky, neboli biopóry jsou využity kořeny následných plodin (obr. 3), jenž jim umožňuje pronikat přes utužené vrstvy a zároveň zlepšuje infiltraci vody. V práci Chen (2009) je uvedeno, že kořeny sóji využívaly půdní biopóry, které v půdě zůstaly po řepce. Smucker (1998) zjistil větší množství kukuřičných kořenů v hlubších vrstvách při pěstování po vojtěšce než po kukuřici. Cresswell a Kirkegaard (1995) uvedli, že vytrvalé plodiny mají větší potenciál tvorby biopórů než ty jednoleté. Technologie biodrilling" může být účinná při použití bezorebné no-till technologie, protože kořenové biopóry nejsou zničené následnou pracovní operací (Stirzaker a White1995; Williams a Weil 2004). Vše může fungovat za podmínek, že nedojde ke zničení půdních vlastností, které byly vytvořeny kořenovým systémem pěstovaných rostlin.
Zpracování půdy postupem strip-till je řazeno mezi technologie šetrné k půdě. Jedná se o technologii vyvinutou za účelem snížení požadavků na tažnou sílu, tedy s cílem šetření pohonných hmot. A za druhé se jedná o půdoochranou technologii eliminující vznik převážně vodní eroze. Nářadí vlečené za traktorem zpracuje půdu jen v úzkých pruzích, to znamená, že rozruší půdní profil v nastavené hloubce a šířce, částečně zapraví organické zbytky a vytvoří podmínky pro setí a aplikaci hnojiva, přičemž mezi řádky zůstává povrch pole ponechán v původním stavu. Spojením postupů strip-tillu a biodrillingu dojde k vytvoření strip-biodrillingu, tedy pásovému zpracovány půdy díky kořenovému systému samotných rostlin.*
Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství ČR při České technologické platformě pro zemědělství.
Ing. Antonín Kintl1
Ing. Jakub Elbl2
Ing. Vladěna Koukalová1
1 Zemědělský výzkum, spol. s r. o.
2 Agronom specialista, Spearhead Czech, s. r. o.
Více si můžete přečíst ve Farmáři 12/2019.
