V roce 2020 vznikla za podpory Ministerstva zemědělství mapa, která identifikuje půdy podle potenciálu projevu dehumifikace. Informuje o tom v novém dílu seriálu zaměřeném na půdu Ing. Tomáš Khel a kolektiv z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i. Celý článek je k dispozici v srpnovém vydání časopisu Úroda.
Mapovému vyjádření předcházela podle autorů článku statistická analýza rozsáhlých půdních databází, přičemž jako parametr popisující obsah organické složky v půdě byl zvolen procentuální obsah oxidovatelného uhlíku (Cox). Před analýzou byly na podkladě odborné literatury vybrány faktory, které autoři uvádějí jako zásadní pro akumulaci organické složky v půdě. Statistickými analýzami, včetně analýz párových dat (popis změny během asi 40 let) byly z vybraných faktorů identifikovány ty, které měly průkazný vliv na obsah Cox (či dostatečně průkazně vysvětlovaly jeho změnu) v hodnoceném souboru dat. S těmito faktory se dále pracovalo při tvorbě mapy.
V dalším kroku byly využity dostupné, nebo vytvořeny nové mapové vrstvy, které vstupovaly do konečné analýzy kategorizující plochy z pohledu potenciálu k dehumifikaci. Každá vrstva popisující konkrétní faktor byla obodována od 0 do 2, např. plochy zrnitostně lehkých půd byly hodnoceny 2 body, ostatní 0. Obdobně byly hodnoceny odvodnění, půdní reakce, eroze půdy (zde byla využita plocha nově vymezených erozí degradovaných půd v rámci bonitačního systému – BPEJ) a kategorizace půdy z pohledu respiračního potenciálu. Závěrečným protnutím jednotlivých vrstev došlo k součtu bodových hodnocení a konečné kategorizaci zemědělských ploch na plochy potenciálně neohrožené, mírně, středně a nejvíce ohrožené.*
