Silážní kukuřice je označována za královnu pícnin sacharidové povahy, vyznačující se snadnou silážovatelností, vysokým výnosem suché hmoty (až 18–20 t/ha) a energie z 1 ha plochy a plně mechanizovanou sklizní. Krmná hodnota objemných krmiv obecně rozhoduje nejen o denní produkci, ale i o denním dobrovolném příjmu sušiny. Ten je do velké míry závislý nejen na výživné hodnotě, ale i na chutnosti krmné dávky a také na živinové vyváženosti. Důležitá je proto energetická hodnota, neboť podmiňuje využití ostatních živin. Kukuřičné siláže zvyšují prostřednictvím vyššího obsahu škrobu dostupnost energie pro bachorovou mikroflóru a mají tak i pozitivní vliv na produkci mikrobiálního proteinu a obsah mléčné bílkoviny.
Kukuřičná siláž se tak stala v našich klimatických podmínkách dominantním objemným krmivem ve směsných krmných dávkách (TMR) skotu a často zaujímá až 50% podíl krmné dávky. Kukuřičné siláže patří svým obsahem a kvalitou škrobu mezi nejvýznamnější zdroje energie z objemných krmiv pro přežvýkavce, zejména dojnice. V 1 kg sušiny obsahuje v rozmezí 28 až 30 % škrobu a 9,0 až 10,5 % dusíkatých látek. Koncentrace energie NEL se pohybuje v rozmezí 6,2 až 6,8 MJ/kg sušiny. Tato relativně velká variabilita ve výživné hodnotě, zejména v koncentraci energie, je ovlivněna nejen volbou odrůd, respektive zastoupením zrna na sušině celé rostliny, vegetačním stadiem sklizně, habitem rostliny, klimatickými podmínkami (celkové množství a rozdělení srážek, teplotní průběh – tzv. vliv ročníku), ale také hustotou výsevu a dalšími agrotechnickými faktory, například úrovní výživy a hnojením.
Kvalitní kukuřičná siláž by měla mít obsah sušiny na úrovni 30–35 % a obsah hrubé vlákniny maximálně 20–21 %. Z hlediska zařazení kukuřičné siláže do TMR je nezbytné sledovat celkovou koncentraci škrobu v 1 kg sušiny krmné dávky a dbát na to, aby celková koncentrace nepřevýšila hodnotu 30 %. Škrob kukuřičných siláží se vyznačuje nižší bachorovou degradovatelností než škrob z jiných obilnin, a tím se dostává větší podíl do střevního traktu, kde je efektivněji zhodnocován na glukózu. Při zkrmování kukuřičné siláže ve srovnání se zelenou pící kukuřice bylo zjištěno, že kukuřičné siláže ovlivnily složení mléčného tuku, který obsahoval vyšší hodnotu nasycených mastných kyselin. Kvalitní kukuřičná siláž tak sehrává důležitou stabilizační úlohu v krmných dávkách přežvýkavců, a to nejen v zimním, ale i v letním krmném období.
Sklizeň a konzervace krmiv obecně, tedy i silážní kukuřice, je týmová práce, vyžadující plnou souhru nasazených technologických linek na poli i ve skladech. Proto má neodmyslitelnou úlohu kontrola všech kritických bodů při sklizni a plnění žlabů či PE vaků, aby se odstranila všechna potenciální rizika spojená se znehodnocením krmiva.
Z technologického hlediska je nezbytné zabezpečit správný termín sklizně, zamezit znečištění půdou a nastavit vhodnou délku řezanky (vždy ve vztahu k obsahu sušiny silážované hmoty). Zajistit dokonalý stupeň narušení zrna, zejména ve vyšším stupni zralosti kukuřice a zvolit správnou strategii aplikace vhodného silážního aditiva. Maximální pozornost je také potřeba věnovat managementu dusání a dokonalému uzavření silážního prostoru.
Zahájení sklizně kukuřice je rovněž ovlivněno volbou odrůd kukuřice z pohledu čísla FAO a rychlosti dozrávání. Termín zahájení sklizně bude ovlivněn i celkovou velikostí plochy pěstované silážní kukuřice, aby sklizeň byla zabezpečena při optimálním obsahu sušiny. Z toho důvodu se doporučuje, aby s ohledem na velikost pěstované plochy byly vybírány vždy minimálně čtyři až pět odrůd, podle rychlosti dozrávání, počítat s tím, že za „normálních“ podmínek se sušina zvyšuje denně zhruba o půl procenta a sklizeň začínat u porostu s obsahem sušiny asi 28 % tak, aby poslední sklizená biomasa měla průměrný obsah sušiny 34–35 %. Správné načasování sklizně zajišťuje v siláži optimální množství sušiny a energie. Zahájení sklizně trochu dříve je obvykle lepší než čekat příliš dlouho. Obecně je vždy horší kukuřičná siláž, která je trochu sušší, než kukuřičná siláž trochu vlhčí. Zralejší kukuřičná siláž bude mít vyšší podíl zrna, a navíc sušší a tvrdší zrno, více škrobu, méně cukrů a méně stravitelnou hrubou vlákninu než dříve sklizená kukuřice. Aby byla kukuřice sklízena v optimální fázi, doporučuje se naplánovat tzv. sklizňové okno.
Managementu silážování kukuřice se věnuje v týdeníku Zemědělec (34/2024) Ing. Jan Pazdera, Ph.D., a kolektiv. V tématu týdne tohoto vydání se dozvíte celou řadu dalších důležitých informací.*
Úvodní fotografie: Důkladné zakrytí žlabu je základním předpoklad úspěšné fermentace Foto Jan Pazdera
