Jak uvádějí autoři článku, existuje řada ověřených jarních odrůd a také agrotechnika máku z jarního výsevu je dobře zvládnutá, nicméně pěstování ozimého máku je alternativou přinášející řadu výhod:
- podstatně dřívější sklizeň (oproti jarnímu máku zhruba o dva týdny až měsíc) a s tím spojené dřívější uvolnění pozemku, snížení rizika poškození letními bouřkami, komodita dříve na čističkách a trhu;
- okamžité zahájení jarní vegetace: není nutno vyčkávat, až půdní podmínky dovolí mechanizaci zahájit jarní přípravu půdy;
- omezení rizika jarních přísušků: ozimý mák má na jaře již dostatečně vyvinutý kořenový systém;
- nevyžaduje insekticidní moření: po zákazu přípravků ze skupiny neonikotinoidů nebude od příštího roku povoleno insekticidní moření osiva máku, a to ani na výjimku (doposud Cruiser OSR); vzcházející porosty z jarního výsevu bude problematické chránit před krytonoscem kořenovým;
- výsev v období mezi výsevem hlavních ozimých plodin (řepka, pšenice): zjednodušení organizace práce spojené se zakládáním porostů ozimů;
- v případě nutnosti zrušení špatně vzešlého nebo problematicky přezimovaného ozimého máku můžeme na stejném pozemku založit porost jarního máku;
- pokryv půdy od října do července: z hlediska antierozního působení vhodnější než jarní mák.
Vedle uvedených výhod má pěstování máku z podzimního výsevu také svá rizika, se kterými je třeba počítat a podle možností jim předcházet:
- Zimovzdornost: mák nemá tak vysokou zimovzdornost jako většina jiných ozimých plodin, proto je nezbytné pro podzimní výsev volit výhradně odrůdy registrované jako ozimé. Důležité je také dodržení optimálního termínu setí a dosažení vhodné hustoty porostu (ideálně 40–70 rostlin/m2).
- Plíseň máku (vřetenatka máková, Peronospora arborescens): vzhledem k delší vegetační době je výskyt a rozvoj této choroby v porostu máku setého na podzim zpravidla vyšší než v jarním. Prevencí je použití zdravého certifikovaného osiva a dostatečný odstup máku v osevním postupu. K dispozici jsou také fungicidy registrované do máku.
- Plevelné druhy máku: zamořené pozemky především mákem vlčím nejsou pro zásev vhodné, tyto plevele není možné v máku setém herbicidně eliminovat a po zimě tvoří mohutné trsy utlačující hlavní plodinu. Jedinou vhodnou cestou je jejich potlačení v předplodině.
- Vyšší tlak krytonosce makovicového je dán v současné době relativně malou pěstební plochou ozimého máku a jeho dřívějším nakvétáním. Nutný je důkladný monitoring porostu v době háčkování a na začátku kvetení. Insekticidně je tento škůdce dobře řešitelný.
Situace kolem ozimé a jarní formy je u máku oproti většině jiných plodin našeho klimatického pásma odlišná. Zatímco například u řepky a pšenice je typické, že ozimé odrůdy dosahují výrazně vyšších výnosů (přibližně o třetinu), u máku jsou zatím obě formy výnosově srovnatelné. Je ale pravdou, že šlechtění ozimého máku bylo doposud oproti jarnímu výrazně upozaděno a je pravděpodobné, že ještě nebylo ani zdaleka dosaženo genetického potenciálu této plodiny. Aktuálně je pro pěstitele dostupné pouze osivo několika ozimých odrůd, vzešlých z českého nebo rakouského šlechtění.
I přes pokrok v agrotechnice je mák stále relativně rizikovou plodinou a průměrné hektarové výnosy se dlouhodobě nedaří zvyšovat. Komplikací je také omezování povolených přípravků na ochranu rostlin, především insekticidního moření a s tím spojené očekávané problémy při zakládání porostů. Jednou z možností diverzifikace rizik spojených s pěstováním máku je vyčlenění části plánovaných makových ploch, řekněme 20–30 %, k zásevu ozimé odrůdy, dodávají autoři.
Více informací přináší červencové vydání časopisu Úroda (7/2023).*
Úvodní fotografie: Ozimá odrůda máku vysetá správně na podzim Foto Viktor Vrbovský
