Jedním z klíčových faktorů při pěstování brambor je voda. Rovnoměrné zásobování vodou během vegetace přímo ovlivňuje výši výnosu hlíz a jejich kvalitu. Ačkoliv úhrny srážek nemají v posledních letech výrazné výkyvy, vyznačují se nerovnoměrným rozložením. Během vegetačního období spadne většina vody v několika intenzivních srážkách. Na svažitých pozemcích nastává povrchový odtok, takže část vody není pro rostliny využitelná. Souvislosti jsou daleko širší, mohli bychom mluvit o zhoršující se struktuře půdy, nedostatečném přívodu organické hmoty do půdy a podobně, ale to už by bylo jiné téma. Stále častěji se vyskytují přísušky, které mohou být lokální nebo plošné. Ani letošní rok není výjimkou. V suchých letech 2012 a 2015 se takový průběh povětrnosti projevil snížením výnosů brambor až o 40 %.
Čelit těmto situacím je možné závlahou brambor. Závlahy využívané v ranobramborářských oblastech Polabí a jižní Moravy (plošné závlahy postřikem) jsou pro oblast Vysočiny nevhodné z důvodu vysoké spotřeby závlahové vody. Vzhledem k omezeným vodním zdrojům je pro Vysočinu možným řešením využití kapkové závlahy. Ta se na rozdíl od klasické závlahy postřikem vyznačuje tím, že malé množstvím vody je přiváděno pouze do kořenové zóny rostlin. Takže voda je efektivně využita rostlinami bez nežádoucího výparu z povrchu půdy a rostlin. Závlaha může být přesně automaticky řízena. Nedochází k vyplavování živin, zejména dusíku. Zároveň nejsou ovlhčovány listy rostlin, což je u brambor velice důležitý faktor vzhledem k infekci plísní bramboru. K dalším možnostem patří například aplikace živin v závlaze.
Výhod kapkové závlahy je celá řada, avšak na druhou je třeba uvést i nevýhody. Především jde o vyšší investice na pořízení závlahy, technologickou náročnost při aplikaci hadic do půdy a jejich odstranění před sklizní. Ačkoliv vhodná technika existuje, je třeba počítat s dalšími investicemi. Zásadní otázkou je tedy ekonomika. Naprosto obecně lze konstatovat, že investice do kapkové závlahy je rentabilní, pokud se závlahou zvýší výnos hlíz přibližně o 20 %. V roce 2016 jsme v rámci řešení výzkumného projektu, jehož součástí je i ověření kapkové závlahy u brambor, získali výsledky, které s těmito požadavky korespondují.
Používání závlahy u brambor nemá na Vysočině tradici. Znamená to, že tam není vybudováno technické zázemí – zdroje vody, rozvody, čerpací zařízení a podobně. Přesto se v poslední době o závlaze stále častěji mluví. Pokud by pěstitel o takovém řešení uvažoval, musí vyřešit především otázku zdroje vody. Možností je čerpání vody z povrchových zdrojů (rybníky, nádrže, vodní toky), které mohou mít omezenu vydatnost právě v době sucha, tedy v době nejvyšší potřeby závlahy. Další možností je vybudování vrtů, uvažovat lze samozřejmě i o nádržích se zachycenou dešťovou vodou.
Podle mého názoru nebude v budoucnu závlaha brambor na Vysočině rozšířena plošně. Nicméně měnící se klimatické podmínky budou vyžadovat technologická opatření, která jejich dopad zmírní. Závlaha přitom bude nejúčinnějším intenzifikačním faktorem. Věřím tomu, že se najdou pěstitelé, kteří budou v závlaze hledat možná řešení. Využití závlahy brambor na Vysočině určitě do budoucna význam má.*
