Autoři již třetího dílu článku „Lze vyhodnotit vliv hnojení ozimé pšenice před setím?“ se tentokrát (Úroda 9/2024) zaměřují na parametry, které jsou ovlivňovány slámou. Této nadzemní části rostlin je obvykle věnována pozornost, pokud je využívána jako statkové hnojivo nebo pro potřeby živočišné výroby. Jakým způsobem ale může ovlivnit výnosovou efektivitu ozimé pšenice? V předchozích dílech příspěvku se odborníci z České zemědělské univerzity zabývali především výnosem zrna a obsahem dusíkatých látek. Nezdůrazňovali výnosy slámy, které v pokusech také sledují. Vážení slámy není jednoduché, proto bývá v mnohých pokusech tento „vedlejší produkt“ trochu přehlížen.
Obdobně jako u výnosu zrna, také ve výnosech slámy je patrná určitá ročníková variabilita. Tu ovlivňují jednak faktory související s utvářením odnoží, neboť každá vyvinutá odnož přispívá svým podílem k celkové produkci slámy, a především podmínky pro růst rostlin při odnožování. Vědecké studie, které se také zabývají některými parametry produkce slámy (kromě výnosu zrna), se obecně shodují, že průběh ročníku má na výnos slámy největší vliv, a to z 50–80 %, kdežto různé systémy hnojení působí na výnos slámy „jen“ z 10–30 %. To je patrné také v pokusech prezentovaných v časopise Úroda.
Na obou hodnocených stanovištích (Lukavec a Praha-Suchdol) byl na většině hnojených variant průkazně nejvyšší výnos slámy roce 2023, kdy byly příznivé podmínky jak pro odnožování (na podzim, během zimy i na jaře), tak pro sloupkování, neboť toto období bylo dostatečně dlouhé (vlivem optimálních teplot – především nebylo horko) a přicházel dostatek srážek. Průkazně vyšší výnosy slámy v roce 2023 však nebyly dosaženy na všech variantách. Na „kontrole“ a variantě „hnůj“ byla na obou stanovištích limitující zejména dostupnost (nedostatek) dusíku a obdobně na variantě „kal“ na stanovišti Lukavec.
V ostatních („běžných“) letech byla vyšší ročníková variabilita výnosu slámy na hnojených variantách (oproti kontrole), a to zejména na variantách, kde jsou aplikována „organická“ hnojiva, tj. hnůj nebo kal. Právě jejich působení je značně ovlivněno ročníkem, jelikož teplota a srážky mají významný vliv na mineralizaci dodaných organických látek, uvolňování živin, přeměny a přijatelnost dusíku.
Lokality hodnocené odborníky z ČZU měly určitou podobnost v roce 2023, avšak celkově se z pohledu výnosu slámy značně odlišují.
Více informací k tomuto tématu přinese zářijové vydání časopisu Úroda (9/2024) v článku Ing. Jindřicha Černého, Ph.D., a kolektivu z katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, FAPPZ, ČZU v Praze.*
Úvodní fotografie: Za každým údajem o výnosu slámy je spousta práce (zvážení na poli, odběr a zpracování vzorků, stanovení sušiny aj.) Foto Jindřich Černý
