Obsah přístupných živin v půdě je důležitým produkčním faktorem při pěstování ozimé pšenice. Hnojení před výsevem je proto často považováno za důležitý agrotechnický zásah, kterým můžeme působit na výnos i kvalitu produkce. Je však možné vliv hnojení spolehlivě vyhodnotit? Výnos ozimé pšenice ovlivňuje mnohem více jiných faktorů, které postupně působí na jednotlivé výnosové prvky, a to již od podzimního období, v průběhu zimy, a především v jarním období. Z pohledu výživy rostlin musíme neradi konstatovat, že větší překvapení nám často přináší „vliv ročníku“ než „vliv hnojení“, na čemž se shoduje mnoho vědeckých publikací, uvádí pro časopis Úroda (7/2024) Ing. Jindřich Černý, Ph.D., a kol. z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
Faktory průběhu počasí na různých lokalitách jsou nepředvídatelné a mění se rok od roku. V důsledku toho je podle autorů článku pro pěstitele ozimé pšenice největší výzvou použití správné dávky hnojiva pro optimální výnos, a to tak, aby byla (pokud možno) zachována rentabilita pěstování pšenice, nedocházelo ke snižování půdní úrodnosti a byly dobře využity ostatní aplikované živiny, zejména dusík. Určitou výhodou může být poznání výnosového potenciálu stanoviště a přizpůsobení hnojení konkrétním podmínkám na daném pozemku (půdním bloku, katastru…). Avšak i přes veškeré snažení si mnozí agronomové postesknou že s nadsázkou slýchávají: „Dobrý výnos je vlivem ročníku, špatný výnos vlivem agronoma“.
Obecně platí, že faktory prostředí, především teplota a srážky, spolu s dalšími prostorovými proměnnými, hrají klíčovou roli při určování reakce ozimé pšenice a tím často určují konečný výnos zrna. Reakce na hnojení je prokazatelně nejvyšší u dusíku, což je především záležitost jarních aplikací. Přímý vliv ostatních živin na výnos je poměrně malý, zejména pokud nejsou v půdě deficitní a nestávají se limitující pro rostliny. Proto je hnojení ozimé pšenice před setím často „omezováno“. S ohledem na půdní podmínky, zejména obsah živin v půdě, sorpční vlastnosti, pH půdy a také vstupy živin ve statkových a organických hnojivech bychom však měli dodržovat alespoň bilanční přístup, informují v časopise Úroda odborníci z ČZU.
Jaká je tedy výnosová reakce ozimé pšenice na živiny, které jsou obvykle aplikovány v období před výsevem. Jedná se zejména o draslík, fosfor, případně hořčík. Můžeme také hovořit o vápníku, ale s ohledem na jeho relativně malou potřebu ozimou pšenicí (v rozmezí 15–20 kg/ha) budeme v tomto případě spíše hovořit o působení na pH půdy.
Jak vyplývá z příspěvku autorů, obecně nejmenší vliv na výnos a dílčí výnosotvorné parametry, které jsou často hodnoceny v polních pokusech (např. počet odnoží, počet zrn v klasech, HTS), je v případě draslíku, ačkoli této živiny ozimá pšenice potřebuje více než 100 kg na ha (obvykle 100–150 kg/ha). Malý vliv hnojení draslíkem je většinou zdůvodňován dostatečným obsahem v půdě, a to jak v ornici, tak i v podorničí, odkud může ozimá pšenice získávat 30–40 % své potřeby draslíku, zejména díky schopnosti rozvoje kořenů do větší hloubky během zimního a jarního období.
I v případě fosforu reagují rostliny ozimé pšenice na hnojení touto živinou pouze tehdy, pokud mají půdy nízký obsah fosforu nebo nevhodné podmínky pro jeho přijatelnost (zejména nízké či vysoké pH půdy, nízkou vlhkost nebo je omezená příjmová schopnost kořenů).
Nejvyšší vliv na výnos ozimé pšenice je nejčastěji zmiňován při úpravě pH půdy. Přestože pšenice může být pěstována v celkem širokém intervalu hodnot, nejvyšší výnosy bývají obvykle dosahovány na půdách s „vyšším pH“, zejména v oblasti slabě kyselých až neutrálních půd.
Více informací přináší červencové vydání časopisu Úroda (7/2024).*
Úvodní fotografie: Odlišně hnojené varianty vypadají podobně. Bude mít hnojení vliv na výnos? Foto Jindřich Černý
