Letošní rok byl ohledně poléhání porostů obilnin jedním z nejvíce problémových v posledních letech. Dokonce i u některých špičkových agronomů polehly alespoň částečně jarní ječmeny, které jsou často brány jako ukazatel kvality jejich práce z hlediska správné struktury a regulace porostů. Mohlo být však ještě hůře nebýt suššího dubna, který napomohl regulaci odnoží u obilnin. Přesto jsme při odběrech rostlin ozimé pšenice na začátku sloupkování nacházeli ve srovnání s předcházejícími roky více rostlin se čtyřmi a více odnožemi, a to zejména po lepších předplodinách a při vyšší zásobě dusíku v půdě. V některých oblastech přispěly k tvorbě dalších slabších odnoží také jarní mrazy. Vzhledem ke stavu porostů po sušším dubnu a mrazech byly aplikovány nižší dávky regulátorů růstu a často bylo omezeno nebo vynecháno ošetření proti chorobám pat stébel. Následující srážky v květnu podpořily využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami a v důsledku toho prodlužování stébel rostlin a udržení slabších nestabilních odnoží. K polehnutí porostů obilnin pak došlo po intenzivních srážkách na konci června a v červenci. U velké části polehnutých porostů jsme zjistili napadené paty stébel (stéblolam, fuzária a podobně).
Polehnutí porostů obilnin bylo způsobeno více faktory, z nichž většinu bylo možné i v letošním nepříznivém roce eliminovat. O tom svědčí výsledky z našich odrůdových agrotechnických pokusů, kde při nízké intenzitě vstupů s jedním fungicidem bez morforegulátorů růstu zůstala naprostá většina pěstovaných odrůd ozimé pšenice bez polehnutí. Dávka dusíku byla stanovena na základě obsahu Nmin v půdě na začátku jarní vegetace do hloubky 0,9 m a mineralizační schopnosti půdy, přičemž regenerační přihnojení bylo jen 30 kg N/ha. Již před zimou patřily zásoby minerálního dusíku v půdě k nejvyšším za posledních deset let v důsledku nižšího využití dusíku z aplikovaných hnojiv předplodinami a vyšší mineralizace dusíku z půdní organické hmoty během teplého podzimu, a to zejména po orbě nebo hlubokém kypření půdy. K dalšímu uvolnění dusíku došlo během teplé zimy. Proto byly na jaře doporučovány jen nízké dávky dusíku (většinou do 50 kg N/ha před setím) ke sladovnickým ječmenům, což často nebylo akceptováno.
Dosud nejvýznamnější roli v odolnosti proti poléhání obilnin má odrůda a optimální struktura porostu. V příštích letech se jejich význam bude zvyšovat vzhledem k předpokládanému omezení používání fungicidů a regulátorů růstu. Přitom se pozitivně projeví větší rozšíření přesného setí (nižší konkurence sousedních rostlin spojená s prodlužováním stébel), setí směsí odrůd a nových odrůd s kratšími a pevnějšími stébly a s geneticky fixovanou odolností proti chorobám pat stébel a podobně. Také větší poptávka po typických krmných odrůdách ozimé pšenice pěstovaných při nižších dávkách dusíku sníží rizika poléhání porostů. Naopak s předpokládanými změnami klimatu bude přibývat extrémních srážek, vichřic a dalších negativních externalit, které mohou podpořit polehnutí porostů obilnin.
