Luskovinoobilní směsky mohou zlepšit krmnou dávku i půdní bilanci

Luskoviny mají význam ve výživě zvířat i v osevním postupu. Díky schopnosti poutat vzdušný dusík přispívají k výživě následných plodin a podporují dostupnost některých živin v půdě. Jejich pěstování ale přináší také rizika spojená s počasím, škůdci a kvalitou osiva. Praktické zkušenosti s jejich pěstováním a využitím představili odborníci na polních dnech v Mrákově a Petrovicích u Sedlčan, které proběhly ve spolupráci s firmou Selgen, a. s.

Jak ve svém článku píše Ing. Hana Honsová, Ph.D., Luskoviny lze využít ve vymrzajících i nevymrzajících směsích, například jako silážní, meziplodinové nebo pomocné plodiny. Pěstují se jarní i ozimé luskovinoobilní směsi a jejich předností je kvalitní píce i přínos pro následnou plodinu.

V Mrákově zkoušejí různé kombinace

Zemědělské obchodní družstvo Mrákov hospodaří přibližně na 2400 hektarech zemědělské půdy, z toho 1400 hektarů tvoří orná půda. Pěstují zde především pšenici, kukuřici, ječmen, řepku a luskovinoobilní směsky. Významnou součástí podniku je také živočišná výroba s přibližně tisícovkou dojnic a odpovídajícím počtem mladého skotu. Podnik už řadu let ověřuje v poloprovozních pokusech různé kombinace luskovin, obilnin a meziplodin. V letošních pokusech byla předplodinou kukuřice, směsky byly zasety 24. března a sklizeny 20. června. Výnos dosáhl přibližně 10 tun zelené hmoty na hektar v zavadlém stavu. V pokusech byly zastoupeny různé odrůdy hrachu, peluška a jejich kombinace s jarním ječmenem, pšenicí, ovsem či tritikale. Podle odborníků je při sestavování směsek důležité vybírat nejen vhodné plodiny, ale také vhodné odrůdy se srovnatelným termínem sklizňové zralosti. Obilnina by měla mít dostatečně pevné stéblo, aby udržela popínající se luskovinu.

O termínu sklizně rozhoduje především luskovina

Cílem pěstování luskovinoobilních směsek je získat co nejvyšší koncentraci živin z jednotky plochy při zachování dobré stravitelnosti. Zásadní je proto správně určit termín sklizně. Při příliš časné sklizni má porost nízkou sušinu, při pozdní sklizni se zhoršuje kvalita a stravitelnost. Při rozhodování je důležitější stav luskoviny. Lusky by měly začínat mírně krabatět, ale semena by měla být ještě sladká. Obilnina by se měla nacházet na konci mléčné až začátku mléčně-voskové zralosti. Po sklizni je nutné zelenou hmotu co nejrychleji odvézt z pole, aby nedocházelo ke zhoršování její kvality. Jarní luskovinoobilní směsky je vhodné sít co nejdříve, dokud je v půdě dostatek vláhy po zimě. Sklizeň obvykle připadá na přelom června a července. Směsky mohou sloužit jako krycí plodina pro travní porosty, vojtěšku nebo jetel, případně jako předplodina ozimů. Luskoviny se mohou uplatnit také v meziplodinových směsích, kde přispívají k výživě následné plodiny a biologické aktivitě půdy.

Správně sestavená směska může podle odborníků přinést nejen kvalitní píci, ale také snížit riziko nízké produkce biomasy. Při krmném využití je ale třeba dbát na kvalitu a správné zařazení do krmné dávky, aby se předešlo například riziku acidózy.

Praktické zkušenosti s pěstováním luskovin a luskovinoobilních směsek najdete v tématu týdne týdeníku Zemědělec č. 39/2026.

Úvodní foto: Výnos zelené hmoty v Mrákově dosáhl 10 t/ha v zavadlém stavu Foto Jiří Kunte