Lokální klimatická data v zemědělství

Podmínky zemědělské výroby v České republice odpovídají ustálenému stavu úplného klimatického systému. Narušením ustáleného stavu úplného klimatického systému změnou některých faktorů, například i z důvodu působení člověka, dochází k proměnám v klimatické situaci. Nový stav nemusí být pro lidstvo a jeho obory hospodaření neutrální. Nepříznivé trendy u sledovaných veličin mají již nyní dopad na zemědělství. Na novou realitu je potřeba reagovat, a tím snížit potencionální negativní dopad v zemědělském sektoru.

Dr. Ing. Jaroslav Šmejkal, z firmy LESPROJEKT-SLUŽBY s. r. o. v této souvislosti představuje ve svém článku publikovaném v časopise Úroda (12/2021) mezinárodní projekt Evropské unie z programu HORIZON 2020 s názvem “STARGATE“. Na tomto projektu se podílí 28 partnerů z EU a Izraele, doba jeho řešení je čtyři roky (od 10/2019 do 09/2023). Projekt STARGATE si kladl za cíl vyvinout víceúrovňovou a holistickou metodiku inteligentního zemědělství a správy krajiny v podmínkách měnícího se klimatu.

Vývoj projektu STARGATE se neobešel bez podrobné analýzy klimatických dat a trendů v regionech, a to i výzkumu v oblasti získání a analýzy lokálních klimatických dat.

Na zpracování analýz spolupracovaly následující země: Belgie, Česká republika, Izrael, Lotyšsko, Řecko a Španělsko. Každá z těchto zemí si zvolila několik referenčních bodů, u kterých byl následovně proveden klimatický popis. Referenční body současně odpovídají jednotlivým oblastem výzkumu, u kterých jsou navrhovány modely inteligentního zemědělství a správy krajiny v podmínkách měnícího se klimatu (přiložená mapa).

Oblasti výzkumu STARGATE byly rozmístěny v rámci prostoru Evropské unie a Izraele tak, aby došlo k pokrytí všech agro-klimatických zón.

Analyzovaná a prezentovaná klimatická data pocházejí z historických simulací modelu NEMS30 pokrývajícího období od roku 1985 do roku 2018. Model má rozlišení 30 km a globální pokrytí. Všechny modely řady NEMS jsou pravidelně a rozsáhle ověřovány jejich porovnáním se skutečnými údaji o měření a pozorování. Pro jednotný a odpovídající popis klimatických trendů u všech pilotů byla vybrána následující klimatická data:

• Průměrná roční teplota v časovém období od roku 1985 do roku 2018 ve °C s dlouhodobým lineárním trendem uvedeným za 34 let.
• Roční průměrné srážky v časovém období od roku 1985 do roku 2018 v mm s dlouhodobým lineárním trendem uvedeným za 34 let.
• Roční průměrná referenční evapotranspirace ET0 (představuje evapotranspiraci z hypotetického referenčního porostu o předpokládané výšce 0,12 m, s fixním povrchovým odporem 70 s/m a albedem 0,23; kdy referenční porost je velmi podobný rozsáhlému travnatému porostu jednotné výšky s dostatečnou vlhkostí, který aktivně roste a zcela pokrývá povrch půdy) v časovém období od roku 1985 do roku 2018 v mm s dlouhodobým lineárním trendem uvedeným za 34 let.
• Průměrný roční počet hodin slunečního svitu v časovém období od roku 1985 do roku 2018 v hod. s dlouhodobým lineárním trendem uvedeným za 34 let.

Z provedeného vyhodnocení lze konstatovat, že roční průměrná teplota a roční průměrné hodiny slunečního svitu v časovém období od roku 1985 do roku 2018 vzrostly v každé oblasti výzkumu.

Dlouhodobý negativní trend u výše sledovaných veličin má již nyní dopad na zemědělství. Na negativní klimatické změny je potřeba začít již nyní reagovat a tím snížit potencionální negativní dopad na zemědělský sektor v oblastech výzkumu.

Jednotliví piloti projektu STARGATE (celkem na šestnácti pracovištích) navrhli nové pilotní přístupy k řešení nepříznivých klimatických změn v zemědělství pro své oblasti výzkumu. Jedná se o tyto pilotní návrhy:

• zefektivnění zavlažování,
• změny druhové skladby pěstovaných plodin,
• osvětu a vzdělávací činnost pro děti a širokou veřejnost v oblasti ekologie a zemědělství,
• nové efektivní zemědělské postupy,
• integraci odborných konzultačních systémů do celého cyklu zemědělské výroby,
• stanovení sad různých doporučení a nových standardů pro zemědělce, venkovské podniky a širokou veřejnost ke snížení negativních dopadů klimatu,
• vytvoření nástrojů pro efektivní sledovaní teploty zvířat ve stáji za účelem snížení rizika tepelného stresu zvířat a zachování produkce,
• vývoj monitorovacího systému pro optimalizaci ventilačního provozu stájí,
• vývoj metod regulace mikroklimatu ve stájích (chlazení).

Uvedené nové návrhy a modely jsou nyní ve stadiu testování a ověřování jejich vhodnosti pro širší využití. Výzkum bude ukončen v roce 2023.

Více informací přináší článek Dr. Ing. Jaroslava Šmejkala v prosincovém vydání časopisu Úroda (12/2021).