V poslední době dochází po mírné zimě k prudkému přechodu do vyšších až "letních" teplot, aniž by byla zaznamenána delší jarní perioda s nižší teplotou. Doba zkráceného jarního období může mít vliv i na vývoj listových patogenních hub. Mycelium patogenních hub prorůstá listem a vytvářejí se okrouhlé skvrny, v nichž vznikají konidiofory s konidiemi a později též pohlavní stadia – plodničky s asky a askosporami. Jestliže je čas vývoje redukován, nemůže docházet k úplnému vývoji fytopatogenních hub, ale cyklus musí být zkrácen ve smyslu převahy konidiového stadia. K tomu došlo v letech 2016 i 2017. Podmínky pro napadení rostlin dané teplotou byly nepříznivé (vyšší teplota) a časové rozložení srážek bylo nepravidelné.
Pokusy se sledováním houbového napadení listů odrůd ozimé pšenice za různé intenzity pěstování probíhají na pracovištích Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Ruzyni a Chrášťanech u Rakovníka již od roku 2009. V roce 2017 byl velmi slabý výskyt fytopatogenních hub na listech ozimé pšenice při nízké intenzitě pěstování (bez fungicidů). Z listových patogenních hub se vyskytovaly pouze slabě Drechslera tritici-repentis (DTR), Septoria tritici a Cephalosporium gramineum za fungicidní clony v Praze-Ruzyni (do 5 %). Tyto patogeny se objevily rovněž ve slabé až střední míře (do 25 %) na odrůdách Fakir, Etana a Rebel na lokalitě v Chrášťanech bez fungicidní clony. Výskyt byl silně ovlivněn počasím, zejména vlivem vyšších teplot v březnu, květnu a červnu.*
Tyto a další informace uvádějí Ing. Radek Vavera, Ph.D., a RNDr. Josef Hýsek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně ve svém článku v časopise Úroda (1/2018, str. 20–21).
